Není dne, kdy by si někdo nestěžoval na kvalitu potravin. Tomu vadí to, tomu ono, ten si stěžuje na potraviny z Polska, ten jezdí pro potraviny do Německa. Potraviny jsou prostě cestovatelky. Jedním z pozoruhodných cestovatelů je hovězí maso, které se do českých hypermarketů (asi nejen tam) dováží, mj. z Namíbie.
Když se mi dostal do ruky balíček s hovězí loupanou plecí na chystanou koprovku do ruky a přečetla jsem si, že maso je z Namíbie, domnívala jsem se, že se některý z prodavačů překlepl a místo Německa zadal Namíbii.
Nedalo mi to a začala jsem se o původ masa z Namíbie zajímat. Namíbie leží na západním pobřeží jižní Afriky, vyváží diamanty a další kovy. 64% území tvoří pastviny, kde dominuje chov skotu. Dobrá a jak se tedy taková namibijská kráva nebo mladý býček dostanou na český talíř?
Tak vězte, že lodí a ne ledajakou. Dle zprávy Státní zemědělské a potravinářské inspekce „je maso dovezeno pomocí trajektů, na které jsou naloděna živá zvířata, která jsou porážena během plavby. Takovéto lodě jsou vybaveny porážkou, bourárnou a dalším technologickým zařízením pro tyto účely“. A jak a kdo kontroluje, že je maso v pořádku? „Úřední dozor nad zvířaty a masem provádí veterinární správa každého státu, která vyplňuje a potvrzuje průvodní listiny.“ Při představě, jak se švindluje u nás, jak je asi těžké získat papíry s razítky v Namíbii…
V dubnu letošního roku se dovezlo z Namíbie celkem 63,1 t hovězího masa – letáková akce jednoho řetězce, řekla bych. Kolik takových trajektů, které si asi nedokážeme představit ani v těch nejhrůznějších snech, pluje do Evropy? Jakým způsobem tam zvířata bourají? Jaká tam panuje hygiena? Jak se s masem zachází než přijde na pulty českých obchodů, do chlaďáků restaurací, školních a závodních jídelen? Představy nechám na vás…
Dobrou chuť!
