Jak by dnes vypadala EU, kdyby Rusko osvobodilo jen svá území?

Stav poválečné Evropy by se mohl v dnešní době projevovat zcela odlišně. Představme si dnešní situaci, kdyby ruská armáda vyhnala okupační německou pouze a jenom na své původní hranice a dál nepokračovala.

Dovedeme si představit, jak by dnes Evropa vypadala, kdyby se po operaci Barbaross, to je napadení Ruska všude snadno vítězící německou armádou dne 22. 6. 1941 Rusko ubránilo, vyhnalo Němce jen ze svého území a nepokračovalo v osvobozování ostatních obsazených území Evropy? Zamysleme se. V té době sice bylo ještě obléhání Leningradu ve skutečnosti až po leden 1944, ale své síly by ruská armáda snadněji soustředila na zničení této ohromné německé masy vojáků. Celkový počet civilních obětí při obléhání Leningradu přitom byl větší, než vojáků co ztratili Američané a Britové v celé válce dohromady. Zde okupační německá armáda v počtu až 600 tisíc mužů by byla pro sovětskou armádu snadno porazitelná, kdyby nepokračovala v osvobozování Evropy za své původní hranice. Navíc Němci by od roku 1941borbardovanou Anglii dávno obsadili a nedopustili by akci na konci války, jakou bylo vylodění v Normandii v roce červnu 1944, protože ohromná část německé síly se vázala právě u Leningradu a se musela bránit při ústupu před sovětskou armádou, osvobozující východní Evropu.

Výsledek nezájmu osvobozování ze strany Ruska by znamenal poválečné uspořádání takovéto, jedno velké Rusko, které se samo osvobodilo a druhá mocnost velké Německo i s Anglickými ostrovy, já bych to srovnal s dnešním EU s názvem třeba NU, nebo přímo Německo. Zde by se mluvilo pouze a jenom německy a všude by se hajlovalo. Spokojenost by byla nařízena a všechny tehdy spřátelené státy při obsazování Čech jakými bylo Polsko, Ukrajina, Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Rumunsko a Bulharsko za tichého souhlasu Francie, Itálie a Británie by byly spokojené. Nyní určitě se někteří pozastaví nad uvedením i Slovenska, všechny uzemním tím, že má maminka s babičkou byla přáteli na Slovensku upozorněna o připravovaném napadení jejich rodiny proto, že děda byl Čech. Museli si vzít do rukou, co unesli a rychle se přemístili asi 20 km na Moravu. Mé mládí pak bylo naplněné nadávkami a vypínáním rádia, když se tam mluvilo slovensky. Kdo nezažil, nevěří. Já osobně Slováky i jejich řeč mám rád a mému tátovi také nevadili, vždyť právě za tuto okolnost vděčil za příchod krásné a hodné nevěsty.