Stuha

Něžně o tom, jak si nerozumíme.........................................................................

Mrkne a otočí se jinam

když jinde je plátno a na něm film

o lidech dvou nebo o jednom napůl

raději prchá líná z kina.

Na ulici ona a na ní zima

kabát z výprodeje nehřeje

a před ní deka stuhou ovázaná

slova nejsou – jen pantomima.

Ta dívka co kráčí, došla až k lampě

nesvítí sakra, už zase ne…

na lampu uvázala stuhu z deky

a světlo tu bylo nádherné.

Deka však bez stuhy přestala být dekou

a když není dekou tak nehřeje

dívka přestala být krásná a celá

se stuhou odešla naděje.