Dikce, dikce

Bedosahujete té dokonalosti jako jisté statě v Zeměpisném atlase světa, který vyšel před polovinou 50. let, v němž se hovořilo o Titovi jako krvavém psu nevimčeho, snad imperialismu.

Re: Dikce, dikce

Uznávám, že mám mezery ."Krvavého psa Tita" znám z archivních Dikobrazů po dědečkovi (to když se vzepřel Stalinovi), v mých osmnácti to byl státník, který odsoudil internacionální pomoc Varšavské smlouvy, během níž rozstřílela Rudá armáda mimo jiné i pražské Národní muzeum (na což jsem tehdá pouze zbaběle civěl). No a ještě později to byl ten, kdo nás odsoudil za to, že jsme taky nestříleli...

A TUHLE HISTORKU ZNÁTE

Jak v oněch letech jeden americký senátor doporučoval zahájit útok na SSSR v momentu, kdy dohoní USA ve výrobě železa.

A to mirumilovní sověti nemohli připustit, tak raději ty Amíky v ničem nedohnali. A nedej Marx, Lenin a Stalin, abychom je nepředehnali.

Re: A TUHLE HISTORKU ZNÁTE

Tatínek nám to tenkrát říkal trošku jinak - "Víte, proč je Amerika na okraji propasti? Aby na nás lépe viděla... " Jinak Dějiny Ruska jsou vskutku dobré, opatřil jsem si je rovněž (byť nikoli v tištěné podobě), čtou se lépe než většina jejich předchůdkyň

Jaké to krásné vzpomínky ...

škoda jen, že už hodně lidí to nepamatuje

Karma.  G.N.

Re: Jaké to krásné vzpomínky ...

Hlavně tu novou definici metru, co?  Jinak zdravím, pane kolego, a za karmu samozřejmě děkuji. Potěšila dvojnásob