Demokratický pakt

Dvacet devět let demokracie dle písně od Karla Kryla... Dotáhne se to i nyní do konce, nebo se projeví české pohodlí a po pár vykřiknutí zalezeme do nory a budeme doufat v zázrak?

Vrátíme-li se v mysli o 29 let zpět a pohlédneme na naší vlast, zjistíme jaká byla tehdy atmosféra ve společnosti - vzdor proti vládnoucí třídě. Tehdy to ve společnosti rezonovalo a vyústilo to v pár týdnů násilí, které vygradovalo v pád totalitního režimu. Velký rozdíl vidím v tom, že tehdejší Strana byla už v postupném rozpadu i s ohledem na události z 9.11. v NDR. Kdežto dnešní demokraticky zvolený pakt MZ - AB je si jist v kramflecích a reálně mají danou důvěru i s ohledem na volební koláče...

Za ta léta jsme prožili krásná léta rozkrádání a plundrování naší republiky přesně dle popisu písně Karla Kryla Demokracie. Tento úžasný člověk byl hrozně nedoceněný a byl využit / zneužit pouze k obveselování lidí a ač předpovídal ekonomické dopady určitých kroků nebylo mu nasloucháno. Tímto vývojem, který byl, jsme si tedy udělali všeobecný odpor k politice a hromada lidí se tváří, že se jich to netýká. A proto je volební účast jaká bývá a výsledky tomu odpovídají. Je-li u moci pravice - je kritizována. Je-li u kormidla levice - je kritizována... Ono dělat politiku není o tom vyhovět všem, ale umět udělat kompromisy a najít ideální cestu. (většina hledí na sebe a své zájmy, nikoli na zájmy ČR - základy státu jsou to, co stát tvoří - občané, na ty se ve vysoké politice myslí až v poslední řadě, důležitější jsou ekonomické zájmy...)

Má demokracie v podání českého státu nějakou záchranou brzdu? Jaký je vlastně počet lidí, aby zvrátili to, co jsme si demokraticky zvolili? Plná náměstí jsou málo. Demonstrace pouze apelují na lidskou morálku, kterou bezpáteřní tvorové nemají - nemají ani sebereflexi. Generální stávku dnes nikdo nevyhlásí, jelikož jsme zaměstnanci soukromníků a ti si to v době ekonomické nemohou dovolit. Co se tedy dá udělat? Tlak na zvolené poslance je jedna z možností, ale co nám dá? Dá moc prezidentovi, který jí opět jako bumerang vrátí Babišovi, který si udělá jednobarevnou vládu v demisi a bude si hrát na mučedníka, který chce dělat pro lidi a ostatní mu to znemožňují. Ale slovy porotce Slávika: nezkusíš nevíš. Pojďme to vyzkoušet. Pojďme nepolevit v našem boji. Pojďme jako před 29 lety bojovat až do konce...

Autor: Michal Okrouhlík | pátek 16.11.2018 10:48 | karma článku: 10,39 | přečteno: 518x