Vážený pane, jsem synem, trojnásobným otcem (pokud vím) a mnohonásobným dědou. Ať se vám to líbí, či ne - považuji osobní zkušenosti za nejdůležitější školu.

   Ubezpečuji vás, že v naší rodině nebyl fyzický trest tabu.  Nevšiml jsem si, že bychom - jak já a moji bratři, tak mé potomstvo - byli psychicky narušeni. Že by náš vývoj byl zničen.  Zato jsem si všiml, že jsme (opět: alespoň pokud o ostatních vím) slušnými lidmi, respektujícími pravidla fungování v lidské společnosti.

   Dosud mně žádný odborník na "psýcho"  nevysvětlil, jak se zjistí hypotetický vývoj trestaného dítěte (přiměřeně, a opravdu jen trestaného) v případě, že by trestáno nebylo a naopak.

    Mimochodem: Před sto lety zřejmě touto zemí bloudili výhradně psychicky zničení lidé.

dotaz na autora - kolik dětí a jak úspěšně jste vychoval?

Spíše k Vašemu článku, než k p. Čunkovi. O něm škoda slov. Nechci se s Vámi nijak přít, možná jsou to studie na dané téma kdejakých odborníků, ale nikdy jsem neslyšel, že by dítě bez nějakého vedení došlo samo k úspěšnému vývoji. Občas potřebuje usměrnit, neumím si představit, že si dítě něco zamane a já se kvůli jeho duševnímu zdraví zjančím. Všechno má svá pravidla, pokud vím, patříme v přírodě mezi primáty, tak se podívejte, co dělají se svými dorostenci. A obstojí ve své formě života, na 100%, pokud je nepostřílí frajírci, co rostou z dětí, co jim pečení holubi lítají rovnou do ... . S Vaším názorem hrubě nesouhlasím, stejně jako s každým hrubým násilím či dokonce týráním. Je to všechno o vztazích v rodině, schopnosti vzájemné tolerance a respektu, ale ne rozmazlováním a ústupkům dítěti.

Myslím, že jste z článku vyčetl víc, než je v něm napsáno. Neuvědomuji si, ve které jeho části jsem uvedl, že děti není třeba usměrňovat, vést je. Stejně tak si nejsem vědom, že bych psal o tom, že se má dětem ustupovat nebo nemají být pravidla. Vnímám Vaše rozhořčení, ale nevím s čím to vlastně hrubě nesoulasíte? Nebo vnímáte trest se všemi uvedenými efekty jako projev vzájemné tolerance a respektu?

Takze chcete rict, ze dite, ktere je vychovavano jako v bavlnce, je mene problematicke nez to, ktere je trestane? Jak jste na to prisel?

Nic takového říci nechci. Článek je o povrchním přístupu médií k problému a skutečném působení trestů. O výchově "v bavlnce" a jejích efektech může být jiný článek, jindy.

"nejlíp se hospodaří s cizími penězy, nejlíp se vychovávají cizí děti a nejlíp se spí s cizí ženou...." Když zůstaneme u té výchovy, tak by si všichni ti teoretici měli uvědomit, že každé dítě je originál, každá situace je neopakovatelná....co funguje u 10 dětí u toho jednáctého fungovat nebude