Jáchymkovi pro radost, ostatním pro potěšení.

Je to pravidelný, pro život našeho předškoláka absolutně nezbytný rituál. Vyčistí si večer zuby a už mě očima hledá. Zazní jeho: "Tatínku..." a já vím, že přichází náš společný čas. Intimní chvilka, kterou máme vždy jen pro sebe. Našich 10 nebo 15 minut na pohádku nebo řeči o vesmíru, o sopkách, jádru Země, ale i příhodách z končícího dne. Sedím u postýlky, někdy víc poslouchám, někdy víc vyprávím. Někdy je to jen takové žvaňkání a občas se mihne i spontánní veršování. Krokodýlka byla poctou krásnému dni, dobré náladě i vzpomínkou na jezevčici Zózu. Tak sladké sny....

Krokodýlka

Máme doma krokodýlku,
ta však nemá správnou dýlku.
netrhá a nekouše,
nosí módní krokouše.

Bydlí tu s ní krokodýl,
ten už u nás žije dýl.
Na poměry nenaříká,
chodí venčit jezevčíka.
:O>)