Zase tu běhá strašák komunismu

Každý novinář se ptá, zda bych jako prezident jmenoval vládu s podporou komunistů nebo v níž by byli komunističtí ministři. A já se ptám: "Myslíte kariéristy z normalizační KSČ, kteří jsou v našich dosavadních vládách stále, jsou premiéry nebo dokonce kandidují na prezidenta? Proč najednou ta starost?"

Nebo máte na mysli zástupce demokratické legální parlamentní strany KSČM, která nikdy nestála za miliardovými zlodějnami jako většina vládních stran? Myslíte tuhle stranu? Pak otázce nerozumím? Proč kádrovat lidi na slušné a neslušné podle stranickosti ? Zná někdo důvod? Na výmluvy ohledně nedemokratičnosti strany a o chybějící distanci od zločinů komunistických diktatur nedám. Stačí se mrknout na web KSČM a kdo chce, tak rychle příslušná usnesení najde. Komunisté se v nich nejen omlouvají všem obětem represí KSČ, ale také se od jakéhokoli násilí a diktatury distancují.

KSČ později KSČM žádali o podporu při zvolení oba polistopadoví prezidenti, přičemž prezident Havel byl jimi nejen poprvé zvolen, ale premiérem jmenoval přímo nomenklaturního člena UV KSČ Čalfu. Prezident Klaus žádal také v obou volbách KSČM o podporu a byl jimi v prvé volbě i volen. Což je pozoruhodné, ten, kdo varoval a mobilizoval před nebezpečnými komunisty, nakonec žádal o jejich spolupráci a pomoc. O podporu KSČM žádali oficiálně ovšem i jeho protikandidáti - včetně pana Švejnara. 

Jak si to vysvětlit? Ono nebezpečí komunismu se vždy před volbami na nejvyšší míru nafukuje - přináší to hlasy jak pravici, tak kupodivu i ČSSD a středolevým stranám. Démonizovat KSČM se zkátka vyplatí, politicky i finančně. Cílem je zblbnout veřejnost a urvat hlasy - jinak samozřejmě žádný z politiků nemá problém s KSČM spolupracovat a také to dělá. Ostatně v řadách i těch nejpravicovějších stran jsou a byli vždy normalizační komunisté a tyto strany také zakládali, spolu s mnoha agenty StB.  

Kdo je to komunista?

Podívejme se do historie. Svým jménem se komunisté v původní podstatě hlásí - ač se to někomu nezdá - k asi nejdemokratičtějšímu systému, který svět poznal, to znamená ke komunismu ve smyslu komun, které například budovali komunardi v revoluční Paříži v 19. století - komunismus v jejich pojetí spočíval ve svobodném federálním sdružení obecních komun, společenství svobodných a rovnoprávných lidí, kde už tehdy měli hlasovací právo všichni. Komun, v nichž žijí dodnes američtí indiáni, kde společně hospodaří a dělí se skutečně podle potřeb. A to pěkných pár tisíc let bez ohledu na Marxe. 

Pokud máme dnes občanskou rovnost a svobodu, pak i díky komunardům, komunistům a socialistům a jejich pokračovatelům, kteří rovná volební a občanská práva prosazovali proti konzervativcům, navzdory tzv. pravici. Prosazovali sociální práva - osmihodinovou pracovní dobu, právo na stávku, bezplatné školství, důchodové a zdravotní pojištění. Vždy navzdory pravici. Za dnešní sociální a demokratický systém kdysi bojovali a umírali vraždění pravičáky výše zmínění "komunisté". Hlásit se k takovým lidem není ostuda. Je to čest. 

Jsem proti kolektivní vině

Odmítám odsoudit plošně všechny vládní strany, třeba pro zločiny mnoha jejich příslušníků, které silně zdevastovaly ekonomiku, morálku, ale i právní prostředí téhle země. Odmítám odsoudit konzervativní či liberální myšlenky jen proto, že jejich hlasatelé v minulosti páchali masové vraždy, mučili, kradli, znásilňovali. Komu slábne paměť připomenu občanské revoluce, zvláště tzv. Velkou francouzskou revoluci. Ve jménu občanských práv tu byl zavedený oficiální státní teror, politické procesy a masové popravy, které si vyžádaly dokonce první mechanizaci masových poprav - gilotinu.

Obhájci kapitalismu v časech pařížské komuny v několika dnech zmasakrovali až několik desítek tisíc civilistů, žen i dětí. Těch, co zavedli bezplatnou školní docházku, minimální mzdu nebo třeba odvolatelnost politiků.

Jen hlupák by dnes řekl, že myšlenka občanské svobody či volného trhu je odporná pro odporné zločiny těch, co ji hlásali. Teror spláchl čas, myšlenka občanských svobod a rovnosti se stala samozřejmostí. Stejnou cestou si prošlo křesťanství, víru v Boha zneužilo k vraždění mnoho fanatiků, zločinců. Také myšlenky komunismu se velmi často chytali stejní lidé, kteří zneužijí jakoukoli myšlenku k dobytí moci, teroru nebo obohacení. KSČ a později KSČM se od těchto lidí mnohokrát veřejně distancovala a omluvila za křivdy a zločiny, které ve jménu strany zločinci páchali. Vzdala se principiálně násilí a přihlásila se k liberální demokracii. Z KSČM se stala strana, která se demokratickou cestou snaží dospět k socialismu. Prosím všechny, kdo chtějí polemizovat, ať si nejprve přečtou dokumenty KSČM a nepapouškují hloupé floskule politiků, co z rozeštvávání společnosti těží. 

Žádná z pravicových stran se neomluvila za zločiny spáchané jménem jejich ideologií nebo dokonce jménem demokracie. O nevídaných, genocidních zločinech páchaných kontinuálně po staletí ve jménu kapitalismu nebo demokracie by se daly psát stohy papíru. A to i v případě tzv. moderních demokracií - zločiny, které Francie páchala v Alžíru jsou dodnes tabu. Zločiny USA ve Vietnamu snesou srovnání s jakýmkoli diktátorským režimem  - děti, těhotné ženy spálené napalmem, vyvražďování celých vesnic, mučení, otravy a defekty způsobené Agentem Orange. Druhé použití jaderné bomby v Nagasaki, které bylo už jen pro "testovací" účely, protože po Hirošimě už bylo Japonsko na kolenou. Mučení a věznění lidí zatčených a vězněných bez soudu - které přetrvává v USA i dnes. 

Ne nejsem antiameričan - jen vše vidím střízlivou optikou. To, že si někdo říká demokrat neznamená, že jím doopravdy je. To, že je někdo komunista nikdy nevylučuje, že je demokrat. Nálepky jsou jen k ohlupování lidí a my se učme vidět vždy vše v souvislostech. 

Nekádruji slušné lidi

Před senátní volbou jsem žádal o podporu přátele ze všech parlamentních politických stran. Někteří mě podpořili navzdory vedení strany. Renomované osobnosti z TOP09 a STAN, které mě dokonce podpořily v prezidentské kandidatuře, si následně prošly martýriem pohrůžek ze strany nechvalně známého Severy, Kalouskovy šedé eminence. 

KSČM neměla problém. Nechala mého přítele starostu, lékaře a poslance Vojtu Adama ať se svobodně rozhodne, zda podpoří kandidáta KSČM nebo se veřejně přihlásí ke mě. Je přece svobodný člověk a strana mu nehodlá diktovat názor. Tomu říkám demokracie. 

O podporu a spolupráci jsem žádal a žádám všechny slušné lidi ze všech legálních a demokratických stran i jejich voliče. Navzdory Kalouskům, Dalíkům, Bartákům, Kopřivům, Severům nebo Kočí, vím o mnoha velmi slušných, čestných a renomovaných lidech z ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ČSSD či VV. A i proto s nimi na dobré věci budu kdykoli spolupracovat. Nejsem komunista ani nesouhlasím se vším, co hlásají jednotlivé politické strany, ale jsem nezávislý nestraník a jde mi tedy v prvé řadě o podstatu řešení konkrétních problémů, jak je vyřešit ku prospěchu nás všech, nikoliv o stranickost. Požádal jsem v minulosti o podporu také KSČM a jejich voliče a žádat ji budu oficiálně a veřejně znovu. Nechci rozdělovat, chci spojovat. Není důležité politikařit, jestli trochu napravo nebo nalevo – já chci abychom šli hlavně dopředu, už nemáme čas. Přičemž dopředu už dávno pro mě není jen ekonomický růst, vyrovnaný rozpočet a vyšší HDP. Cílem je šťastný člověk. Musím se smát, když kariérista, člen normalizační KSČ, je dnes zapáleným antikomunistou. Ale právě fanatici ve spojení s bezpáteřními kariéristy jsou jednou z příčin zneužití všech ideologií a ideálů. Opravdu - ne idea, ale gauner s ideou v hubě škodí.