Potřebujeme co nejsilnější ochranu naší státní hranice

Aktuální návrh na vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže Evropské unie (EPS) na ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru je zřejmě v tuto chvíli jediným pokusem o reálnou ochranu hranic Schengenu.

Návrh má ale samozřejmě své velké mouchy – to by nebyla Evropská unie, aby něco nebylo špatně. 

Zásadní a pro mne velmi negativní na právě skončeném jednání vedení Evropské unie na téma ochrany vnějších hranic Schengenu je, že nepadlo žádné slovo o tom, že stráž nezákonné imigranty na území EU nevpustí. Českou republiku zastupoval na jednání jménem vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL premiér Sobotka.

A je tu jasná otázka - k čemu má vlastně EPS sloužit? Nejedná se pouze o regulaci přítoku těchto imigrantů? V souvislosti s tím, že Německo a další země stále tlačí na přerozdělování migrantů a němečtí politici prohlašují, že i v dalších letech hodlají přijímat statisíce migrantů, je skutečně otázka, jaký úkol bude mít EPS?

Je nutné, abychom v prvé řadě trvali na plnění mezinárodních dohod  - to znamená, že nárok na azyl mají jen skuteční uprchlíci před válkou a to pouze v první zemi, v níž se dostanou do bezpečí. V tomto případě nemá nárok na jakýkoli azyl ani jeden migrant přicházející přes Turecko, a EU by na své území neměla vpustit ani jednoho dalšího migranta a současně vyhostit všechny běžence, kteří pronikli do EU přes Turecko.

Pokud nějaká země Evropské unie tyto migranty přijme opět, je povinna se o ně starat podle stávajících dohod ona. V praxi to znamená, že pokud Řekové na své území uprchlíky vpustí, pak je to jejich volba, ale je porušením smluv, když je pouští dál do nitra Evropy a opět tu má každá evropská země zcela legitimní právo migranty vracet do Řecka. Tyto dohody se však nedodržují.

Z výše uvedeného plyne i nutnost posílení vlastních hranic České republiky, abychom nelegální migranty zachytili ihned na hranici a mohli je vrátit do zemí, odkud přišli. V této souvislosti je ovšem nepřípustné, abychom ochranu naší hranice předali jinému státu nebo EU - nemůžeme připustit, aby o tom, kdo na našem území zůstane nebo nezůstane, rozhodovaly jiné země.

Takže ochraně společné hranice Schengenu společnými silami říkám ANO. Zároveň je třeba vyvinout tlak na jednotlivé země Schengenu a přimět je k odpovědnosti tím, že pokud od nich k nám přijde nelegál, ihned jim ho vrátíme a je jejich starost, co s ním. A zároveň říkám jasné NE tomu, aby o tom, kdo na našem území zůstane nebo nezůstane, rozhodovaly jiné země. Je nutné, abychom si zachovali takovou suverenitu, abychom byli schopni hájit naše vlastní národní zájmy a také naši bezpečnost.

A k tomu je potřeba co nejsilnější ochrana hranic České republiky bez ohledu na EPS a národní ochranu hranic sousedních zemí.

A samozřejmě podle mého názoru je nutné nahlas říct, že země, které z jakýchkoliv důvodů nezvládají střežit své vlastní hranice, v současné době nemohou být prostě součástí Schengenu a musí být vyloučeny. Ostraha nově vzniklého Schengenu by pak mohla být prováděna i s pomocí ozbrojených složek cizích států, ovšem v případě, že by o to daná hraniční země požádala, ale to se může samozřejmě řešit bez vzniku další nesmyslné agentury jako je Evropské pohraniční stráž (EPS).

V prvé řadě hranice Schengenu v podstatě neexistují - Schengen je jen řada mezinárodních smluv mezi členskými státy a oficiálně existuje pouze řada národních hranic. V rámci Schengenu měl každý stát tuto hranici střežit podle společných pravidel.

Europohraniční stráž vzniká proto, že státy jako Itálie a především Řecko, ochranu vlastní státní hranice nezvládají - zčásti jako Italové nebo zcela jako Řekové. Na ochranu hranic dostávají už dnes hodně peněz od ostatních zemí Schengenu, ale nejsou schopny skutečnou ochranu hranic provádět. Z tohoto pohledu je skutečně potřeba zajistit ochranu hranic Schengenu společnými silami.

V této logice lze porozumět i návrhu, aby stráž mohla zasahovat i proti vůli těch hraničních zemí Schengenu (což se netýká ČR), kdo by ochranu sabotovali, jelikož není možné, aby na nechuť či neschopnost jedněch ohledně ochrany hranic Schengenu, pak dopláceli jiní.

Nikdo by si ale neměl dělat iluze, že další evropská agentura něco zvládne. Jelikož EU dlouhodobě selhává na mnoha frontách.