Kam s ním?

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila..... Dnes na bolavé téma.... Kam s ním, aneb u zápisu stál opodál.

Zápis, podstatné jméno, mužského rodu, v prvním pádě, jednotného čísla, vzor hrad. Slovo označující více významů. V různém věku nám vyskočí při slově "zápis" jiná vidina, podle toho jakým obdobím právě procházíme.

Mně osobně se vybaví jako první, zápis do mateřské školy. Oj ten zatracený zápis, minulost donutila zastupitele měst a obcí zrušit minimálně třetinu mateřinek. Kdyby se jen zachovali více prozřetelněji a očekávali zvýšenou porodnost "Husákových dětí" v letech "Kristových", nemusela teď být taková mela o každé místečko v mateřince. Ale špatné rozhodnutí dělá většina z nás. To kdo na to doplácí v současnosti je pouhá "daň za blbost".

Umístit zdravé dítě je dosti těžké, pokud naše očekávání jsou vysoké. Chceme přece, aby naše děti dostaly to nejlepší co dostat mohou. A proto spádová, nespádová školka, to vem čert, hlavně, když tam budeme první,  tím bude vyšší šance umístění našeho miláčka.

A co teprve, umístit dítě s autismem. Ať se dívám, kam se dívám, nikde v našem městě nevidím jedinou školku, která by se zaobírala dětmi s autismem.

Skoro padesát tisíc obyvatel žijících zhruba na jednatřiceti čtverečních kilometrech a ani jedna speciální školka se třídou pro autisty! Při dnešních statistikách porodnosti, kdy každý devadesátý novorozenec má poruchu PAS. Která se projeví převážně před třetím rokem života, ale někdy i déle. Záleží na míře postižení. Stává se, že není rozpoznána až do doby, kdy se dotyčný stane rodičem. Začne pátrat proč právě jeho dítě má PAS a dodatečně je diagnostikován s lehčí formou autismu také.

Nezbývá než integrace do běžné mateřinky nebo jinak specializované školky s asistentem. S asistentem, který není zadarmo. Bohužel se často stává, že je zaměňován pedagogický asistent s osobním asistentem.  A někdy se neubráníte dojmu, že záměna je naprosto účelová.

Některé mateřinky jsou schopny si zajistit finance sami. Buď od zřizovatele mateřinky, sponzorskými dary, granty, v neposlední řadě dotace od státu. Jiné zřídí neziskovou organizaci, přes kterou sepíšou s rodiči dítěte smlouvu o povinně nepovinném podílení se, na úhradě služeb za asistenta. A že se nejedná o malý peníz. Třikrát sláva "bezplatnému" školství.

O to bolestnější je zjištění, že Vámi dotovaný asistent není 100% k ruce Vašemu dítku, ale pomocná síla pro celou třídu. Nemáte možnost kontroly, zda jsou finance využity jen a jen za služby pro Vaše dítko. A proto neustále hledáte další možnosti, jak objevit alespoň maličký záblesk světla na konci tunelu. Najít mateřinku nebo přípravku pro Vaše dítě s patřičnou péčí. Jste ochotní i denně dojíždět desítky kilometrů, hlavně že se dostane synovi nebo dceři takového přístupu, který potřebuje.

Takže ano, dnes opravdu na bolavé téma. Kam s ním? A není to jen problém regionální, ale celorepublikový.......

Pajuš