Ignorace - efektivní forma výuky.

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila.... Dnes na téma: Mámo mám hlad, slyšíš mě? !!!!!

Sedím v obýváku, pozoruji své dvounohé tornádo a vyčkávám co se bude dít, vím že je čas oběda, ale pokud nedonutím Pepíka "říct" že má hlad, tak nevstanu.
Pepík stojící ve dveřích mezi kuchyní a obývákem na mě ukazuje rukou, abych za ním přišla. Nereaguji na jeho "volání" a dále si sedím na pohovce. 
"Když jinak nedáš mámo, tak já si tedy pro tebe dojdu." 
Přichází ke mě a bere za ruku. Ani na to nereaguji a jen hlesnu: "Napiš mi co chceš."
"Hmm, tak tohle nevyšlo. Zkusím to jinak. Já ti ještě ukážu!"
Odlétá do kuchyně. Slyším jak přesouvá židli k sektorce, přesto sedím dál a vyčkávám i za cenu rozbitého nádobí. Přichází k pohovce a pokládá vedle mě talíř.
"Vidíš mámo? Mám hlad. Přinesl jsem ti talíř."
Podívám se na synka a povídám: "Napiš mi Pepčo co chceš, tam máš svou knihu", ukazujíc na komunikační knihu na stolku u televize. Významně se na mě podívá a když se nic neděje, otočí se na podpatku a mizí v kuchyni. Vedle mě se začnou hromadit věci. Vedle talíře je miska, prkýnko, toustový chleba, dvě vajíčka, vidlička, pánev.
"Tak mámo, ty nevidíš že mám hlad? Slyšíš mě??? To ti nedošlo že chci chleba ve vajíčku?"
Nadále ignoruji pokusy syna donutit mě k činu a jako papoušek opakuji: "Pepíku, napiš co chceš." A to už sáhne na větší kalibr. Spojí ruce do gesta "prosím". 
Nesmím vstát, dokud nenapíše co chce. A znovu apeluji na komunikační knihu, aby napsal svůj požadavek.
Zdám se Vám krutá a nemilosrdná matka? Vždyť mi vlastně pověděl co chce. Co bych chtěla víc?  A není za tím jen tvá lenost? I ty bestie, takhle trápit malé dítě. Tak už mu konečně dej najíst....
Jako bych slyšela Vaše myšlenky a názory. Já nesmím ustoupit za žádnou cenu, může mi to drásat srdce na kusy, prostě nesmím. Jaký pak bude mít hnací motor ke komunikaci? Když mu na první ukázaní vše podám nebo udělám? Co bude mého syna motivovat k řeči jako takové? Když kouzelný prstíček přeci dokáže mámu přesvědčit k čemukoliv? 
Neustoupila jsem a Pepík konečně vzal knihu. Napsal: "Chci" - "jíst" - "chleba ve vajíčku". A během tří minut měl svůj vytoužený oběd. 

Pajuš