Dovolená s Enterolem :)))

Z deníku autistovy matky před tím, než se definitivně zbláznila.... Dnes na téma: Není dovolená jako dovolená.....

Přípravy na dovolenou pomalu připomínají velké manévry. Připravit se na všechny možné eventuality je jako schválit Český rozpočet na rok příští a to bez jediného škrtu ;))) a to jednohlasně :)))

Slečna Nezodpovědná vyrážela víkend co víkend na vandry. Její první lokace byla Mořina u Velké Ameriky. Jedno jaký způsob cestování zvolila, vždy cíle dosáhla. Jedna májka s třemi krajíčky chleba, pajskou a startovačkama bez filtru zabalené do spacáku, srolované do teletiny, potažené celtou. Ohlá lžíce visící z kanady a cancák v podpaždí. Víc toho nepotřebovala a už stála na krajnici s nataženou pravačkou s novodobým gestem "like" ku Praze.....

Sice vyrážíme na dva až čtyři dny, ale balím zhruba asi tak na čtrnáctidenní pobyt. Stát se může cokoliv. Od detailního studování kachen v rybníku v oblečení až po vyhnání veškerého obyvatelstva z dětského hřiště v záchvatovém amoku. Minulost mě poučila, že co nezabalím s sebou hned, pak neseženu, ač žijeme v přemodernizované době, v časech nouze platí Murphyho zákony dokonale. 

Konečně dorazila do malé hospůdky U Štíra, kde zábava byla v plném proudu. Společnost, která měla po ruce své dřevěné milenky, různých velikostí až po tu největší čtyřstrunnou. Kde pivo teklo proudem, a zelenou se nešetřilo, bylo útulno a hlavně hlučno. Rozléhající se vandrácké písně nejen po místnosti, ale do širokého okolí, naznačovaly další úžasnou noc plnou zábavy. Vlastně ne jednu noc ;)) 

Stejně jako v loni, kdy jsme ukončovali léto v zimním letovisku v Harrachově, nebo vítali jaro v jihočeské vesničce. Kde jsme běhali kolem ohňů a hlídali májku. Hráli již tradiční rodinné hry "házení šavlí do dálky" nebo "běh na čas" či dokonce "trefíš mísu?". Tak i letošní dovolená se nese v podobném duchu. Nevím čím to je, ale vždy naše vícedenní výlety kočí stejně. Zkrátka bez enterolu ani ránu.

Bezstarostnost slečny Nezodpovědné, volnost a lehkost žití. Ruku v ruce s Mládím si notují do kroku. Ranní probuzení po velké pařbě, jedním vyprošťovákem, sekačkou s cibulí a hurá do přírody. Tedy pokud se to zase nezvrhne a nerozsedí se u stolu, nevytáhnou se unavené dřevěné milenky a nezačne se nanovo. Ale to nikdo neřeší, tak vyrazíme do lomů příště.....

Ráda bych se vrátila do svých bezstarostných let, alespoň na jeden víkend. Všechno smazat na dvaasedmdesát hodin, kompletní restart systému. Sebedetailnější plánování mi nezaručí, že budu mít šanci alespoň na trochu hýčkání a odpočinku. Tak snad příště, uvidíme..... :)))