Je to pravda:

Dys  nejsou blbci, ale opravdu je s nimi víc práce, doma i ve škole.

Ano, dyslektik, dysgrafik, to jsou dnes celkem známé věci. Ale je nějaké to dys- i pro člověka, který špatně "chytá" mluvené slovo? To je totiž můj případ. Skoro každý, koho občas požádám, aby zopakoval to, co mi právě řekl, nebo aby mi to raději napsal, mě má v lepším případě za nahluchlého (což není pravda), v horším za blbce.

S dys jsem si užil. Diktáty, to bylo rudé moře a čtení jedno velké utrpení. V té době se dys nikdo nezabýval. Základku jsem prošel s odřenými zády. Maturitu mám a nemít gramatiku v počítači, to by byly trotloviny.

Samozřejmě, že když někdo neumí počítat, neznamená to, že nedokáže udělat steak nebo že to není člověk. Otázka je, jestli musí mít za každou cenu maturitu..

asi jste nepochopil článek..děti s různými poruchami dys- nejsou hloupější (mívají naopak vyšší IQ ), problém je v tom, že určitou věc se prostě běžným způsobem naučit nedokáží. jsou i jinak se projevující poruchy - např. můj syn byl dysgrafik a dysortografik a díky skvělé učitelce, která ho třeba místo místo písemky zkoušela u tabule nebo  viděla, že angličtinu umí, když během hodiny vymyslel v angličtině křížovku - přestože úkol měl za 4 -  všechno zvládl včetně té maturity...navíc se tyto poruchy kolem 15. roku často vytrácí, takže zvládnout maturitu není pro takové děti nic obtížného

Chválím Jinak mohu potvrdit, že sy ADHD, ADD + SPU se poznají už v MŠ, přinejmenším v předškolní třídě rozhodně.