.)

Re: .)

Díky Karle.

Děkuji

..za hezké čtení

Re: Děkuji

Já samozřejmě děkuji též. L.

Vlastně to dobře dopadlo

Buďte ráda, že jste to odnesla jen třemi taškami bejlí a že jste nedošly na ten trh Uhelný.

Jak byste asi smýkala krtkem tři igelitky uhlí ...

Re: Vlastně to dobře dopadlo

No, na Uhelným by se mohla jít tak maximálně vyčůrat. Teda pokud tam ještě jsou veřejný záchodky.

to je nádherný Liduško,

já se tu směju na celý kolo....taky mi přestal vadit ten binec u Růženky doma a přímo jsem cítila tu chuť žít.....

Re: to je nádherný Liduško,

Díky moc. Ona s Růženkou taky sranda byla !!! Ale cizí lidi ji rádi neměli, ona byla tak svérázná, že se s nikým nepárala. A nejvíc se mi líbilo, jak třeba viděla velkou frontu, tak hned mazala dopředu a tam spustila: "Já už jsem stará stoletá baba, nevidím, neslyším, tak buďte tak hodnej a pusťte mě první. A přitom mávala holí." Nechápala jsem, ale fakt jí každej vyhověl. A ještě se bavili ve frontě tím, jaká je čiperná v takovým věku.

Krásně napsáno,

gratuluju, děkuju a hlavně Vám přeju ten zážitek. Já dodńes lituju, že jsem v roce 1977 nenašel odvahu přijmout pozvání na svačinku od paní Berty, která při úklidu (neuklízela moc často) našla válečnou rybí konzervu. Když jsem ji druhý den (byl jsem pošťák) šel zkontrolovat, tak mi hned hlásila jak si báječně pochutnala. No, kdo zaváhá, nežere, někdy to platí i doslova . Přeju Vám hodně štěstí na podobný zážitky.  Ten Život je někdy fakt krásnej. Díky. Honza.

Re: Krásně napsáno,

Paní Berta byla velká hrdinka, když dokázala sníst takovouhle konzervu. A máte pravdu, někdy je fakt život krásnej. Díky za pochvalu a přeju hezkej večer. L.

Andílku (autorko, a já se tak těšil, že mě politujete

 u mého příspěvku níže, a ono nic. Zase si to trápení musím vyžrat sám.. :-(

Re: Andílku (autorko, a já se tak těšil, že mě politujete

Vydrž "poštovní schránko," už jsem Ti začala psát, ale byla jsem přerušena telef. rozhovorem. :-)))

Růženka

Moje maminka byla taky Růženka. Taky byla čiperná do vysokého věku. Ale na pořádek velice dbala. Myslela hlavně na ostatní. Život měla ráda a za vše vždy byla velmi vděčná. Měla spoustu nemocí a neduhů, ale dokázala se s nimi poprat nebo s nimi žít. Až na jeden - rakovinu. Teď už je druhým rokem tam někde nahoře a moc jí přeju, aby jí tam bylo dobře. A to je vše. S pozdravem, Pavel.

Re: Růženka

Je moc pěkný, jak na maminku vzpomínáte. Musela to být silná ženská, která milovala život. Opatrujte se a hodně štěstí v životě. Ludmila

No, nepotěšila jste mě, ani já sebe nepotěším...

abych trochu jinak parafrázoval známý výrok z filmu.

Víte, u tohoto článku jsem si uvědomil, že mi v posledních 5 letech umřely obě babičky a já jsem si nikdy nenašel čas si s nimi jen tak sednout ke kafi nebo někam vyrazit na procházku a poslouchat jejich celoživotní zážitky, příběhy, názory apod.

Vždy to bylo tak, že "...ahoj babi, jak se máš? A co zdravíčko, už tě ta ruka nebolí?..." apod.

Tímto článkem jste mi to připomněla, to, že jsem blbec, který promarnil obrovskou příležitost k pokusu o zmoudření.

A za to Vám moc děkuji, právě jsem trošku zmoudřel. + karma pro Vás

Re: No, nepotěšila jste mě, ani já sebe nepotěším...

Tak to Vás teda lituju !!! L.

Kdo má štěstí, potká prý jednou za život anděla,

tak babča Růženka ho našla ve Vás

Re: Kdo má štěstí, potká prý jednou za život anděla,

Jsem velice skromnej člověk, tudíž Vám dávám za pravdu. Díky moc !!! L.

Až se bojím něco podotknout.

Když vidím, kolik vznešených dam sem dnes přišlo diskutovat a blahopřát. Co napsat. Další krásný lidský příběh o životě a lidech. Jak to ta Ludmila dělá, že dokáže tak popsat, jak je člověk tvor krásný a originál. Škoda, že si nepřečtu, až někdo něco pěkného (pikatního) napíše o Ludmile, když bude mít taky  96 roků a bude jezdit po zábradlí.

Re: Až se bojím něco podotknout.