O jízdě na vlně

Bolí mě celé tělo. Každý jeho sval, zvláště ty, o jejichž existenci jsem ještě nedávno neměla ani tušení. Myslím pak na Tebe při každém pohybu. Usínám a vstávám s Tebou. Sním o Tobě. Přišel jsi jako dárek, neohlášený a nečekaný. Jsi terapeut, učitel, zenový mistr. Jsi můj kůň. A já Tvůj jezdec, i když nic neumím, i když se zrovna nesnažím najít na Tvém hřbetě rovnováhu, prý jsem jezdec, i když nesedím v sedle.

Dark Chestnut

Učím se pomalu vnímat pohyb a rovnováhu těla jiného živočišného druhu. Antagonistický vztah lovce a oběti. Odlišné nastavení vyvíjející se od počátků našeho soužití – nesoužití. Jak jsem vyčetla, v genech mého partnera jsou obsaženy informace znázorňované na stěnách pravěkých jeskyní, informace o ostrosti oštěpů, o divokém úprku, o pádu ze strmých skal a o následném smutku prořídlého stáda. Co si s tím počít? Jak vytvořit důvěru? Používat sílu a dominantnost? Ovládat? Nebo se snažit o partnerství?

Filozofie oběti se ubírá holistickým směrem. Vnímá svět v celém jeho záběru, celek je důležitý, nikoliv analýza částí. Pro člověka je typická snaha podat výkon, něco získat, „ulovit“, ovládnout. Při výcviku koně i jezdce lze jít touto cestou. Je široká a prošlapaná velkým množstvím těch, co jsou poznamenáni touhou mít vše pod kontrolou. Já mám ale štěstí, že se můžu vypravit málo prošlapanou cestičkou, vedoucí směrem k důvěře provázené pochopením myšlení a způsobu pohybu toho, kdo mně dovolil, abych se vezla na jeho zádech. Chci totiž jet na vlně… Uvolněná a přitom pevná, rozhodná a přitom odevzdaná. Chci být břemenem, které se dobře nese.

Život spočívá v pohybu. Koně se přirozeně pohybují směrem vpřed. Stát anebo couvat je možné pouze přechodně. Umí mluvit řečí těla a vkládají nám tím do úst tajemný šém, aby i naše těla začala rozmlouvat. Žádné emoce před nimi neschováme, marná snaha a škoda energie. Cítí naše strachy, vždyť s nimi jsme určitě i o něco těžší.

Pobídnu do klusu a je to tady. Přichází vlna, bereš mě sebou na vlně své energie, abych se po ní s Tebou zhoupla do země souladu dvou bytostí, koňské a lidské. Dojímáš mě, protože i když to posté zkazím, pokaždé se nabídneš znovu a znovu. Neodolám a zase se k Tobě rozběhnu…