Zahalme všechny nahé sochy světa

Je to jen pár dnů, co jsem na svém blogu vyjádřil značné znepokojení nad tím, jak je politická korektnost nenasytná ve snaze zavrhnout svobodu jako zbytečný luxus a vytlačit z našeho uvažování zdravý rozum. A krátce na to se dozvídám o dalším vystrkování růžku novodobých normalizátorů.

Take vas urazi tato socha?Archiv autora

Kanadská rada pro rozhlasové vysílání doporučuje rozhlasovým stanicím stáhnout z vysílání píseň, která podle jednoho z posluchačů uráží homosexuály. Konkrétně jde o píseň Money for Nothing od britské kapely Dire Straits. Pozoruhodné je, že se v rádiích hrála již od roku 1985.
Zakazovat nebo přikazovat, které písně nebo filmy patří do programu rádií či televizních kanálů, je absurdní.  Během několika vteřin si každý z nás jistě vzpomene hned na několik písniček, které by mohly být zakázány, protože je v nich někdo urážen nebo zesměšňován. Stačí se porozhlédnout po česko-slovenské hudební scéně. Zlatokopky by mohly požadovat zákaz Rytmuse, sportovci by mohli osočit Nightwork za Tepláky a Hrad nebo homosexuálové Visací zámek za jejich song Prezident je buzna (dámy a citlivější čtenáři prominou, ale ten song se tak skutečně jmenuje).
Nikdo nás nenutí tvorbu, jíž považujeme za stupidní nebo urážlivou, poslouchat. Není nic jednoduššího než rozhlasový přijímač vypnout nebo na něm naladit jinou stanici. Stěžovat si radám pro vysílání a cenzorským orgánům zvládne každý slaboduchý jedinec. Bohužel ne každý je nadán schopností povznést se. Díky tomu si mohou cenzoři a radní v radách pro kdejaký nesmysl celkem snadno vydělávat na chleba a kvůli tomu se umění stává čím dál méně svobodným řemeslem.
Rozhlasový veterán Marty Forbes ironicky poznamenal k rozhodnutí kanadské rady: "Myslím, že se dostáváme do bodu, kdy bychom měli začít natahovat svetry na všechny nahé sochy na světě." A já se obávám, že má pravdu.