Ukončeme nefungující experiment se státním školstvím

Dneškem začíná další školní rok. Oproti tomu předchozímu se nic zásadního nemění. Lidé stále žijí v bludu, že vzdělání je veřejným statkem. Že se každý z nás vzdělává pro ostatní a ne pro sebe. A proto hrajeme tu hloupou a nespravedlivou hru, kdy si navzájem prostřednictvím daní vzdělání dotujeme. Jedni na tom značně vydělávají, druzí dost tratí. Nad vším dohlíží rozpínavý stát, který si ze školství udělal baštu propagandy a centrálního plánování.

Nadbytecny ministr skolstvi Josef DobesiDnes.cz

Zde jsou zásadní nedostatky státního školství:

Za studium neplatí pouze ten, kdo studuje, ale všichni daňoví poplatníci.

Školy mají velmi omezené možnosti konkurovat si výukovými metodami a složením výuky. O tom rozhoduje centrum (ministerstvo školství), které zastává myšlenku "jedné velikosti pro všechny". Tam, kde se vydávají všichni jednou cestou, je velké riziko, že všichni zabloudí. Tam, kde se všichni rozutečou po různých stezkách, naopak existuje naděje, že někdo objeví ten správný směr. Ve státním školství na něco takového můžeme rovnou zapomenout.

Zkouška není braná jako něco, co by si student měl zodpovědně zvolit, aby zvýšil svoji konkurenceschopnost, ale jako něco, co má být nařízeno povinně tak, aby to odráželo požadavek společnosti. Požadavek společnosti ovšem neexistuje. Existují jen rozdílné požadavky různých jedinců.

V systému státního školství se vedou nekončící debaty o tom, kolik potřebujeme instalatérů, filozofů či jaderných fyziků. O tom, kolik instalatérů, filozofů či jaderných fyziků se uživí, nenecháváme rozhodnout trh, ale věříme v „moudra“, která vypadnou z hlav socialistických plánovačů.

Státní školství neumožňuje rozdílné odměňování kvalitních a nekvalitních učitelů. Proto tolik kvalitních (špatně placených) pedagogů školství opouští. Proto tolik neschopných (vzhledem k odvedené kvalitě práce přeplacených) pedagogů ve školství zůstává.

Školy jsou nástrojem propagandy vládnoucích politických stran.

Prostřednictvím škol se děti učí nahlížet na podnikatele jako na parazity.

Prostřednictvím škol se děti učí být vzornými ovčany pokorně přijímacími sebehloupější nařízení z hlav obecních zastupitelů, poslanců či evropských úředníků.

Školy podsouvají žákům myšlenku, že veřejný zájem je nadřazen soukromému vlastnictví.

Neobhajujme status quo jen proto, že jsme si na něj zvykli a že nemáme s ničím jiným zkušenost. Systém státního školství je škodlivý. Nepodceňujme hodnotu vzdělání a dejme ve školství prostor konkurenci, svobodě a tržním principům.