Klapka, kamera, Prezident podepisuje rozpočet poprvé

Uprostřed televizní debaty Partie, jejímž hostem byl tentokrát prezident republiky, nadhodil moderátor téma státního rozpočtu s rekordním schodkem. "A víte co? Když už se bavíme o rozpočtu, mohl bych ho nyní v přímém přenosu před zraky televizních diváků podepsat," tak nějak by se dala shrnout reakce hlavy státu.

Klaus a Prima udelali z politiky reality showiDNES.tv

Chvíli na to již přichází ředitel protokolu Jindřich Forejt, aby nechal prezidenta zákon o státním rozpočtu podepsat. "Víte, musím to podepsat tady a tady a tady," tak nějak komentoval neobvyklou situaci prezident pro moderátora a televizní diváky. Chvíli se zdálo, že snad Prima vysílá s předstihem silvestrovské estrády a nedělní politickou debatu pro dnešek vypustila. Ale nebylo tomu tak. Podpis rozpočtu v přímém přenosu byl myšlen vážně.
Na teatrální snahu přibližovat politiku od A do Z prostřednictvím televizních kamer si český televizní divák už nejspíše zvykl. Zejména díky televizní stanici ČT24, která je v domnění, že vykonává veřejnoprávní službu, schopna odvysílat vše, co od ní politici a politické strany odvysílat chtějí. Zvykli jsme si na to, že když politická strana A napadne na tiskovém brífinku stranu B, strana B do deseti minut uspořádá vlastní tiskový brífink, v jehož průběhu nejenže odvrátí obvinění strany A, ale ještě si najde způsob, jak tuto stranu jiným způsobem skandalizovat. Zvykli jsme si na přímé přenosy ze zákulisí volby prezidenta, na přímé přenosy ze stranických sjezdů a kongresů, na přenosy z jednání poslanecké sněmovny a senátu.
Bylo tedy nejspíše pouhou otázkou času, kdy se na televizní obrazovce objeví v přímém přenosu akt na jednu stranu velmi důležitý (z hlediska jeho dopadu), na druhou stranu akt neobyčejně banální (z hlediska jeho průběhu). Že se hlavní role v premiéře této politické reality show zhostí zrovna prezident, jenž je uznávanou autoritou v konzervativních politických kruzích, to už je přece jenom trochu překvapivé.
Propojení televize s politikou zkrátka nevěští nic dobrého. Dobře to vystihl italský politolog Giovanni Sartori, když se své knize Srovnávací ústavní inženýrství pokusil čtenářům přiblížit, jak funguje videopolitika a videodemokracie (mnohem obsáhleji se pak oběma pojmům věnuje v knize Homo Videns: Televisione e Post-Pensiero, jež bohužel dosud v českém jazyce nevyšla).  "...prioritami televize jsou sólokapr, záběr (dobrý dojem) a ohlas (co největší divácká účast). Takové priority jsou nutně špatné; jsou jak příliš okázalé, tak špatně stanovené. Politik zpravidla loví hlasy jednou za čtyři roky. Televize počítá své hlasy každý den. Chtě nechtě je tak médiem povrchním, nezodpovědným a populistickým".
Ano, sólokapr, ohlas, dobrý dojem. Přesně o to dnes v Partii na Primě šlo. Prezident se chtěl zviditelnit okázalým gestem, něčím, co nikdo před ním neudělal. Redakce televize Prima se zase určitě nemůže dočkat, až zahájí zpravodajství obvyklým klišé "exkluzivně pro naší televizi dnes...". Rozpočet je podepsán, prezident a TV Prima sbírají body a sociálnědemokratický populismus a demagogie slaví vítězství. Po sundání růžových brýlí však zjistíme, že státní rozpočet počítá s rekordním schodkem a zase nás o pár kroku přibližuje ke státnímu bankrotu.
Co nás čeká příští rok? Bude nás prezident o podpisu státního rozpočtu informovat opět naživo v televizi, nebo místo toho rovnou napíše na svůj účet na Twitteru či Facebooku "Vážení občané, už je to tady, dostihl nás státní bankrot"?
Má-li být politika politikou a ne zábavnou estrádou, je zapotřebí vrátit jí serióznost. Pro začátek stačí uvědomění, že ne vždy je nutné dělat politiku před objektivy televizních kamer nebo on-line.