Zatímco Češi volí populistické ANO, jejich západní sousedé volí krajní pravici i levici

Zajímalo by mě, zda by ti „lepší z nás“, kteří se často pohoršují nad voliči našich současných vládních stran, měnili situaci na české politické scéně se současnou situací v zemi našeho západního souseda.

Letošní volby do některých spolkových zemí v Německu jsou zatím ve znamení triumfu extremistických stran a naopak debaklu konzervativní strany CDU, která v loňských volbách do spolkového sněmu zvítězila se ziskem 28,5 % hlasů, na základě čehož se předseda této strany Friedrich Merz stal spolkovým kancléřem. Ten ostatně výsledky zemských voleb, konaných během září, označil za katastrofu. A nejspíš nebyl daleko od pravdy...

Nejprve ve volbách v Sasku-Anhaltsku, které proběhly o prvním zářijovém víkendu, triumfovala Alternativa pro Německo (AfD), mnohými označována jakožto pravicově extremistická strana, se ziskem 43,8 %. Merzova CDU zde sice skončila druhá, ovšem se ziskem pouhých 17,2 % hlasů, což oproti předchozím zemským volbám znamenalo propad téměř dvaceti procentních bodů (viz odkaz zde). V uplynulém víkendu pak proběhly zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde zvítězila AfD s 38,2 %, CDU naopak získala jen 4,9 % hlasů a nedostala se tak vůbec do zemského sněmu (viz odkaz zde).

V hlavním německém městě Berlíně skončila AfD třetí s 15,8 %, zatímco CDU zde byla druhá se ziskem 19,2 %. Což by „neextremističtí“ pravicoví příznivci mohli brát jako určitý úspěch, pokud by ovšem v Berlíně nezvítězila s 25,1 % strana s názvem Levice. To je totiž radikální levicová strana, která má ve svém programu například vyvlastňování bytů velkých pronajímatelů, boj za ještě větší práva migrantů či rozpuštění NATO. Ostatně, dle průzkumu deníku Die Welt odevzdalo této radikální levicové straně hlas 51 % v Berlíně žijících muslimů (viz odkaz zde).

Když člověk v současné době pročítá některé komentáře a především pak internetové diskuse u nás, tak se velmi často dočítá, jaká že katastrofa postihla naši zemi poté, co po loňských sněmovních volbách sestavily strany ANO 2011, SPD a Motoristé sobě vládní koalici. Tedy strany, označované některými novináři a především pak příznivci stran současné parlamentní opozice za populistické, v případě Okamurovy SPD pak i za extremistické. Ne zřídka se člověk setkává i s názory, jak je možné, že po takové katastrofě, jakou tyto strany předvádí, má Babišovo ANO stále podporu více než 30 % voličů (samozřejmě vesměs nevzdělaných a jednoduchých).

V této souvislosti by mě zajímalo, zda by ti „lepší z nás“, kteří se pohoršují nad voliči našich současných vládních stran, měnili situaci na české politické scéně se současnou situací v zemi našeho západního souseda. Samozřejmě, že objektivnější data poskytnou v Německu až volby, které se budou v příštím roce konat v některých spolkových zemích v jeho západní části. Nicméně nepokojenost s politikou současného kancléře Friedricha Merze a problémy, související s ne úplně zvládnutým přílivem migrantů po roce 2015 (viz například odkaz zde), jsou dle různých signálů (tohle slovo si s dovolením vypůjčím od našeho bývalého pana premiéra) patrné i tam.