Zachrání Hašek český fotbal? Nevěřím tomu.

Od porážky naší reprezentace v kvalifikačním zápase se Slovenskem se o našem fotbale napsalo a namluvilo snad více, než o současné vládní krizi a o návštěvě amerického prezidenta Barracka Obamy dohromady. Přesto i já cítím potřebu se k této problematice vyjádřit.

O tom, že je naše fotbalová reprezentace v krizi, se ví již určitou dobu. Rozdíl byl jenom v tom, že někteří to tvrdili už po mistrovství světa v roce 2006, někteří po loňském mistrovství Evropy, ti optimističtější pak až po matných výkonech v právě probíhající kvalifikaci na mistrovství světa, které se bude konat (pravděpodobně bez naší účasti) v roce 2010 v JAR. O krizi v našem fotbalovém svazu se ví určitě déle. Minimálně od roku 2004, kdy vyplula na povrch památná (a dodnes nedořešená) korupční aféra. Jak ale z této krize ven?

Spousta fotbalových odborníků i neodborníků uvádí jako recept na její řešení jméno bývalého reprezentanta a později úspěšného trenéra Ivana Haška. Jedni ho navrhují jako nového reprezentačního trenéra, druzí jako předsedu Českomoravského fotbalového svazu. A polemizuje se jen o tom, která z těchto funkcí by mu seděla lépe.

Co se týče funkce trenéra, osobně nevěřím tomu, že ji Ivan Hašek vezme. Co mě k tomuto přesvědčení vede? Když pominu fakt, že trénování v SAE (kde Hašek momentálně působí) je asi finančně zajímavější než trénování fotbalové reprezentace ČR, tak je to především skutečnost, že by tím Ivan Hašek riskoval své jméno. Naděje na postup současné reprezentace na mistrovství světa jsou totiž dost malé. A to nejen díky dosavadnímu bodovému zisku, ale hlavně díky postrádající kvalitě hráčského kádru. Po odchodech Nedvěda či Kollera a po stále se oddalujícím možném návratu Rosického totiž chybí reprezentaci hráč (s výjimkou brankáře Čecha), kterého by bylo možno zařadit mezi aspoň evropskou špičku. Vše se ještě navíc umocnilo středečním vyloučením 6 reprezentantů, za něž se především v případě Ujfalušiho a Baroše bude obtížně hledat náhrada. A dovedu si velmi dobře představit, kolik kritiky ve stylu „umí jen mudrovat, ale sám nic nedokáže“ by se po definitivním zhasnutí postupových nadějí sneslo na Haškovu hlavu.

Pokud se tedy bude Ivan Hašek o některou ze zmiňovaných funkcí vůbec ucházet (zatím tomu nic nenasvědčuje), tipoval bych spíše předsedu ČMFS. To, že by byl v případě kandidatury zvolen, je téměř stoprocentní. Otázkou však zůstává, jak by se mu dařilo plnit to, co avizoval již při své kandidatuře v roce 2005 – nesmiřitelný boj s korupcí.  To je totiž boj, který se dle mého názoru v českých poměrech  nedá vyhrát. I když celé staré vedení svazu skutečně odstoupí, zůstanou tisíce funkcionářů a stovky rozhodčích, kteří si na staré praktiky spojené s korupcí natolik zvykli, že je těžko budou chtít opustit. A když navíc žijeme ve státě, kde je korupce rozšířená téměř ve všech sférách lidského života, vrcholnou politiku nevyjímaje, opravdu zde nevěřím v reálný úspěch.

Tím samozřejmě neříkám, že bych Ivanovi Haškovi či komukoliv jinému, kdo se o to pokusí, úspěch v tomto boji nepřál. A budu určitě spokojen, pokud se někomu podaří dosáhnout aspoň úspěchu dílčího.