WWW.ODVOLEJTEHO.CZ aneb o ministrovi a smysluplnosti jedné petice

Jedno nejmenované sdružení, které na svých webových stránkách jakožto své hlavní cíle uvádí systematickou propagaci vzdělávání a nezávislé komentování událostí v českém školství, přišlo v minulém týdnu s další iniciativou na odvolání ministra školství Josefa Dobeše. 

Jedná se o dopis, adresovaný premiérovi Petru Nečasovi, který nejprve podepsalo 60 odborníků ze školství a nyní jsou vyzýváni další občané, aby dopis rovněž podepsali.  Pro tento účel nechalo sdružení zřídit i webovou stánku www.odvolejtedobese.cz . Stránka je mimo jiné propagována jedním nejmenovaným blogerem na blogu Respektu a jednou nejmenovanou blogerkou zde na Idnes. Částečně i díky tomu měl včera tento dopis již přes 2600 „podpisů“. Proč slovo „podpisů“ dávám do uvozovek?

S odvoláním ministra Dobeše nesouhlasím (o důvodech píšu níže), přesto jsem ze zvědavosti zkusil dopis „podepsat.“ Zadal jsem neexistující jméno, příjmení i evidentně neexistující email, a přesto jsem na seznamu signatářů figuroval i následující den (již jsem upozornil webmastera dané webové stránky, aby můj „podpis“ odstranil). Celá tato záležitost jednoznačně ukazuje na to, nakolik je elektronické podepisování důvěryhodné. Ono se samozřejmě funkčnost emailu ověřit dá (to se ale v tomto případě nejspíš nestalo), ale i tak – emailů si každý může založit kolik chce a při registraci ho nic nenutí zadat své pravé jméno. A tak si nikdy nemůžeme být jisti, jestli jediná osoba takovýto dopis či petici „nepodepsala“ třeba stokrát. Dá se jistě kontrolovat i IP adresa, jenže potom nastává problém, pokud jeden počítač používá více osob.

A i když připustíme, že převážná většina signatářů uvedla své pravé údaje, nic to na podstatě věci nemění. Rovněž minulý týden jsem na internetu četl, že petici proti vládě (kterou organizuje ČSSD a na rozdíl od petice na odvolání Dobeše se nepodepisuje elektronicky, nýbrž osobně), již podepsalo přes 90 000 lidí. Je to snad podle Dobešových kritiků racionální argument pro to, aby celá současná vláda odstoupila? Prostě, pro odvolání kteréhokoliv politika se vždycky najde dostatečný počet jeho odpůrců, kteří takový dopis ochotně podepíší.

A teď k panu ministru Dobešovi. Je to ministr jistě rozporuplný, který až příliš často mění své podřízené a poměrně často i své plány. V médiích je v současné době kritizován z celé vlády téměř nejvíc, přesto se však domnívám, že za některé jeho kroky je třeba ho naopak ocenit. Vynechám tentokrát rozjezd státních maturit i cíl zavést plošné testování na základních školách, o kterých jsem psal již několikrát ve svých předchozích článcích.

• Především jsem ocenil, když si ministr posvítil na školy, kde bylo zvykem dávat učitelům výpověď na dobu letních prázdnin a pak s nimi začátkem září uzavírat novou smlouvu na dobu určitou.
• Mnoha odborníky kritizovaný a zpochybňovaný nápad na zavedení smluv s rodiči, které může podepsat škola s rodiči problémových žáků podle všeho na školách, které se zapojily do pilotního projektu, funguje a je přínosem pro obě strany.
• Došlo k snížení počtu pracovníků na ministerstvu školství i ke sloučení některých ústavů, spadajících pod něj. Je ale samozřejmě škoda, když tyto efektivní kroky jsou částečně zakaleny abnormálně vysokou odměnou pro ministrovu podřízenou nebo nákupem počítačů pro ústavy, které mají do konce roku zaniknout.
• Jako pozitivní hodnotím i ministrovo úsilí o popularizaci tělesné výchovy a snahu získat více finančních prostředků pro český sport.
• Oceňuji, že ministr Dobeš i v době velkých škrtů ve státním rozpočtu dokázal vybojovat přes odpor ministra financí Kalouska, který raději dává peníze na armádní zakázky než na školství, aspoň mírné zvýšení učitelských platů pro letošní i příští rok.

I poslední zmíněné pozitivum však pan ministr trochu pokazil svým nápadem na možnost nezařazovat učitele do platových tabulek podle délky praxe, ale podle výkonu. Aby nedošlo k omylu – je samozřejmě v pořádku, když je učitel odměňován nejen podle odsloužených let, ale i podle toho, zda je dobrý po odborné i metodické stránce, pracuje na sobě, zapojuje své žáky do různých soutěží či olympiád, atd.  Jenže jde o to, zda tohle není zbytečné, když podle nového návrhu platových tabulek je mezi učitelem v prvním platovém stupni (0 – 6 let praxe) a posledním pátém stupni (učitel s 27 a více lety praxe) rozdíl pouhých 2 500 Kč. A pokud chce ředitel školy ocenit dobrého učitele, který podle započítané praxe patří do prvního platového stupně, může mu oněch 2 500  Kč bez problémů přidat na osobním hodnocení nebo mu je vyplatit formou odměny.

Když to stručně shrnu – ministr Dobeš občas dělá chyby, ale pořád mi přijde lepší, než někteří jeho předchůdci (Piťha, Kuchtová, Liška ...), kteří se řídili heslem kdo nic nedělá, ten nic nepokazí. Nebo ti, kteří toho v českém školství mnohem více pokazili než vylepšili (což byli například Ivan Pilip či Eduard Zeman).