Vyloučení ukrajinského sportovce: má pravdu Petr Pavel, nebo Martin Doktor?

Případ vyloučeného ukrajinského skeletonisty včera zastínil na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině veškerá sportovní dění.

Případ vyloučeného ukrajinského sportovce zastínil na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině veškerá včerejší sportovní dění. Dokonce i mnohá česká média mu věnovala větší pozornost než zřejmě poslednímu olympijskému závodu dlouholeté rychlobruslařské královny Martiny Sáblíkové (bohužel ovlivněnému zdravotními problémy) nebo neúspěšnému vstupu českých hokejistů do olympijského turnaje.

Jak je popisováno například zde, ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč si na svou závodní helmu umístil fotografie některých ukrajinských sportovců, kteří byli zabiti během ruské invaze. Absolvoval v ní několik tréninků, startovat s touto helmou v olympijské závodě mu však Mezinárodní olympijský výbor nepovolil, neboť by to dle jeho představitelů znamenalo porušení olympijské charty ohledně zákazu politických projevů během her. Když Heraskevyč navzdory tomuto zákazu chtěl v helmě s fotografiemi zabitých krajanů startovat, MOV ho ze závodu diskvalifikoval a původně mu i odebral akreditaci (ta mu později byla vrácena).

Rozhodnutí MOV vyvolalo během včerejšího dne řadu kritiky z mnoha míst. Ukrajinského sportovce se zastal i český prezident Petr Pavel, který na tohle konto konkrétně prohlásil: „Já to nevnímám jako spravedlivé rozhodnutí. Tady se nejedná o politickou propagandu, která by mohla kohokoli urážet. Jedná se o vyjádření respektu. Myslím, že tady mohl olympijský výbor udělat gesto a brát to jako respekt.“ (viz odkaz zde)

Našli se však i lidé s opačným názorem, například dvojnásobný olympijský vítěz v rychlostní kanoistice a současný sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor. Ten uvedl, že gesto ukrajinského závodníka z lidského hlediska chápe, nicméně zároveň dodal: „Na olympijské hry nepatří politická gesta, ať mají sebelepší důvod. Na tom je celá olympiáda založená. Pokud toto pravidlo opustíme, nedopadne to dobře. Sportovci mají spoustu jiných možností, jak vyjádřit své názory než přímo na sportovišti. V tom jim nikdo nebrání.“ (viz odkaz zde)

Názory na to, kdo z těchto dvou osobností je v tomto případě blíže pravdě, se zcela jistě budou lišit. Že během čtyřleté ruské agrese na Ukrajině zemřelo spousta nevinných lidí včetně některých sportovců, je samozřejmě velmi smutné. A je zcela v pořádku, když na tento fakt ukrajinští reprezentanti nebo tamní sportovní činitelé upozorňují. Z tohoto pohledu lze souhlasit s těmi, kdo argumentují tím, že MOV mohl v tomto případě přivřít oko a ukrajinského skeletonistu nediskvalifikovat.

Jenže pravdu má podle mě i Martin Doktor, když říká, že pokud pravidlo ohledně zákazu politických gest na olympijskách hrách opustíme, nedopadne to dobře. Docela totiž věřím tomu, že když by helma s fotkami zabitých krajanů ukrajinskému sportovci prošla, tak by již na letní olympiádě v roce 2028 mohly být například k vidění fotky zabitých Palestinců na cyklistických přilbách nebo plaveckých čepicích olympioniků, sympatizujících s Palestinou (respektive nesympatizujících s Izraelem). Nebo by si tam nějaký sportovec USA mohl třeba dát fotky amerických občanů, zastřelených federálními agenty...

S Martinem Doktorem souhlasím i v tom, že sportovci mají spoustu možností vyjádřit své politické postoje jinde než na olympijských hrách. Ty mají být především svátkem sportu.