Vláda chystá audit výdajů na obranu a opozice je z toho nervózní

Zatímco předchozí vláda premiéra Fialy plánovala pro letošní rok výdaje na obranu ve výši 2,35 % HDP, nový vládní kabinet takto „hujerský“ vůči NATO být neplánuje.

Zatímco předchozí vláda premiéra Fialy plánovala pro letošní rok výdaje na obranu ve výši 2,35 % HDP a bývalý premiér navíc často mluvil o potřebě armádní výdaje každoročně navyšovat, nový vládní kabinet dle všeho takto „hujerský“ vůči NATO být neplánuje. Projevilo se to už tím, že v jejím návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 bylo oproti rozpočtu, vypracovaného předchozím ministrem financí Stanjurou, obraně škrtnuto 21 miliard korun. I tak mají činit celkové výdaje na obranu (při započítání obranných přínosů z jiných rozpočtových kapitol) 185,7 miliardy korun, což podle lednové predikce činí 2,07 % HDP.

Přesto někteří opoziční politici reagovali na seškrtnutí zmiňovaných 21 miliard takřka hystericky. Například předseda KDU-ČSL Marek Výborný vyslovil obavy, že Česká republika se kvůli tomu staví do role černého pasažera v rámci kolektivní obrany NATO a předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který by se po čtyřletém působení ve Fialově vládě rád stal místopředsedou Poslanecké sněmovny, to dokonce označil za „přímý důsledek vydíratelnosti slabého premiéra Andreje Babiše ze strany xenofobního a národoveckého SPD“ (viz odkaz zde).

Premiér Andrej Babiš navíc ve včerejším pořadu Za pět minut dvanáct na TV NOVA prohlásil, že jeho vláda chystá audit výdajů na armádní zakázky i procent našich výdajů na NATO (viz odkaz zde). A jak se dalo předpokládat, i k tomuto Babišovu plánu se již během včerejšího dne někteří politici ze stran bývalé vládní pětikoalice vyjádřili kriticky. V Televizních novinách na TV NOVA bezpečnostní analytik Pirátské strany Vladimír Votápek (mimochodem člověk, který byl ještě v roce 1992 členem KSČM a před rokem 1989 absolvoval studijní pobyt na Lomonosově univerzitě v Moskvě) vyjádřil obavy z toho, že pokud bude audit trvat jeden až dva roky, tak to může ohrozit naši obranyschopnost vůči Rusku. V podobném duchu mluvil i poslanec za hnutí STAN Matěj Hlavatý.

Je samozřejmě logické, že se v souvislosti s již čtyři roky trvající válkou Ruska na Ukrajině začalo u členských států NATO mluvit o potřebě navyšování výdajů na obranu, přičemž spousta z nich (včetně České republiky) ještě donedávna nedodržovala svůj závazek ohledně toho, aby tyto výdaje činily nejméně 2 procenta HDP. Na loňském summitu se zúčastněné státy dokonce dohodly, že do roku 2035 vzrostou jejich obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.

Otázkou však je, nakolik by bylo smysluplné, utrácet za ne vždy pro obranu naší země potřebné věci jenom proto, aby se zmiňovaná čísla dodržela. Případně pak dosáhnout takových čísel i za cenu předražených armádních nákupů. Za všechny bych připomenul například nedávný nákup polních kuchyní za více než 4 miliardy korun (viz odkaz zde) nebo dřívější nákup 12 armádních vrtulníků za 18 miliard korun. To, že se bezpečnostní situace ve světě v posledních letech zhoršila, neznamená, že by ministerstvo obrany nemělo při armádních nákupech postupovat uváženě. Každoroční výdaj ve výši přibližně 200 miliard korun ze státního rozpočtu opravdu není zanedbatelná cifra.