V Česku se vyzývá k bojkotu hokeje s Ruskem, v Irsku zase k bojkotu fotbalu s Izraelem

Politika se do sportu plést nemá a proti válkám ve světě je třeba bojovat úplně jinými prostředky než bojkotem sportovních zápasů.

V lednu příštího roku se bude v čínské provincii Changchun konat zimní univerziáda. Této sportovní události s dlouholetou tradicí se zúčastní vysokoškolští sportovci z více než 70 zemí včetně České republiky. Nad startem českých univerzitních reprezentantů v ledním hokeji však visí určitý otazník.

Důvodem této nejistoty přitom není to, že by snad náš vysokoškolský ženský i mužský hokejový tým neměl odpovídající výkonnost, ale důvod politický. Mezi týmy, které se univerzitního hokejového turnaje zúčastní, jsou totiž i ruští hokejisté a hokejistky, kteří mají v Číně startovat pod neutrálním statusem jako „Student Neutral Athletes“ (tedy bez používání ruské vlajky a hymny). Je tak možné, že čeští vysokolští sportovci proti tomuto týmu ve skupině nebo ve vyřazovací části hokejového turnaje nastoupí, což se řadě lidí u nás nelíbí.

Svědčí o tom například začátkem září na iDnes publikovaný článek s poměrně úderným titulkem „Pojď hrát hokej, budou i Rusové! Česká reprezentace se chystá porušit tabu“. Redaktor Robert Rampa se v něm zamýšlí nad tím, zda je vhodné během pokračující invaze na Ukrajině hrát proti Rusům a zda by případný duel proti nim čeští vysokoškolští sportovci neměli bojkotovat. V této souvislosti se píše v článku o tom, že sportovní redakce iDnes oslovila Národní sportovní agenturu i hokejový svaz s dotazy, jaké stanovisko k účasti českých univerzitních reprezentací na zimní univerziádě zaujímají.

Od představitelů obou institucí se redaktorům iDnes dostalo odpovědi, že věc je v kompetenci České univerzitní asociace univezitního sportu, která s účastí ženského i mužského hokejového týmu v Číně počítá. Pár dnů poté se však do věci vložila Česká konference rektorů. Představitelé nejvýznamnějších vysokých škol v naší zemi jsou zásadně proti tomu, aby české univerzitní hokejové reprezentace mužů i žen nastoupily na hokejovém turnaji do zápasů proti Rusku. Zároveň však rektoři ve svém prohlášení uvedli, že není ani fér stavět před takové rozhodnutí samotné studenty (viz odkaz zde).

Já si ovšem naopak myslím, že by mělo záležet především na samotných reprezentujících studentech, zda se do případného zápasu proti ruským soupeřům rozhodnou nastoupit či nikoliv. Jestli někteří z nich budou mít morální problém hrát proti vysokoškolákům ze země, která již více než 4 roky vede válku na Ukrajině, tak by to měli všichni respektovat, byť případný bojkot tohoto zápasu může znamenat i předčasné vyřazení českého týmu z turnaje. Zároveň by však nikdo neměl našim univerzitním reprezentantům centrálně nařizovat, aby do zápasu proti ruským hokejistům nenastoupili, případně do Číny vůbec nejeli. To by totiž připomínalo nechvalně známé časy, kdy v roce 1984 tehdejší komunističtí funkcionáři zakázali československým sportovcům startovat na olympijských hrách v americkém Los Angeles.

Obdobný problém jako u nás v České republice nyní řeší i v Irsku. Jen se to netýká hokeje, ale fotbalu, a irští fotbalisté jsou některými lidmi vyzýváni k bojkotu zápasu proti Izraeli. Jak je popisováno v článku zde, fotbalové reprezentace Irska a Izraele se během října mají střetnout hned dvakrát v Lize národů UEFA. Část irských fanoušků nicméně vyzývá své fotbalisty, aby do zápasu s Izraelem nenastoupili, 160 irských sportovců navíc už dříve podepsalo otevřený dopis, vyzývající k bojkotu tohoto utkání. Atmosféru před zápasem navíc vyhrotil trenér irské reprezentace svým prohlášením: „Nehrajeme s genocidou, hrajeme proti ní. Hrajeme proti Izraeli, ne s ním.“

I když se budu opakovat v tom, co jsem zde již napsal v některých svých předchozích blozích, oba popisované případy dle mého názoru ukazují, že plést politiku do sportu rozumné není. Ruští univerzitní sportovci za rozpoutání války na Ukrajině nemohou, a izraelští fobalisté zrovna tak nejsou zodpovědní za bombardování škol a nemocnic v Gaze. Proti válkám ve světě je třeba bojovat úplně jinými prostředky než bojkotem sportovních zápasů.