V čem je na tom Česká republika v porovnání s Německem lépe

Byť je na tom náš západní soused v mnoha ohledech lépe než my, přesto existují věci, kvůli kterým si část našich občanů možná říká, že by s Němci v současné době neměnila.

Je samozřejmě spousta věcí, ve kterých je na tom náš západní soused podstatně lépe než Česká republika. Platy jsou v Německu v průměru zhruba dvojnásobně větší než u nás (přičemž ceny v obchodech tomuto poměru obvykle neodpovídají), v Německu je mnohem rozvinutější síť dálnic či rychlostních železnic, je tam štědřejší systém sociální podpory než u nás. Přesto existují věci, kvůli kterým si část našich občanů možná říká, že by s Němci v současné době neměnila. O nich pojednává můj dnešní blog.

V hlavních městech obou zemí nedávno proběhl pochod na podporu práv LGBT+ osob, v Berlíně před 14 dny, v Praze včera. Jak známo, Pride pochod v Berlíně byl letos poznamenán tragickou událostí, kdy do účastníků pochodu vjel autem v Německu narozený islamista, což mělo za následek jednu zemřelou osobu a dalších 29 zraněných. I z toho důvodu na „pochod hrdosti“ v Praze dohlíželo více členů bezpečnostních složek než v předchozích letech. Dle zpráv médií (viz například zde) k žádným vážnějším problémům při sobotní akci nedošlo, protesty proti ní byly vesměs poklidné.

Byť i u nás je tato akce občas terčem kritiky ze strany některých konzervativních politiků a jejich příznivců na sociálních sítích, k jediným násilnostem při Prague Pride došlo v roce 2019, kdy jeden protestant zapálil duhovou vlajku a na účastníky akce střílel světlicemi. Samozřejmě, že i to je vážná věc, která by někoho mohla inspirovat k nebezpečnější formě protestu, ale přece jen do vražedného útoku za výkřiků „Alláhu akbar“ má něco takového daleko. Nejenom akce typu Pride pochodů ukazují, že z hlediska bezpečnosti je to v České republice určitě lepší než v Německu, kde častěji dochází k násilnostem nejenom při masových akcích. V posledních letech poměrně významně přibylo v Německu vražd, zabití či útoků nožem (viz odkaz zde).

Násilnostem v mnohem větší míře než dříve se přitom nevyhýbají ani německé školy. Potvrzuje to například zpráva s výmluvným titulkem „To si neumíte ani představit“, na kterou jsem v pátek narazil na serveru Novinky.cz. Učitelka z jedné školy v Severním Porýní-Vestfálsku v něm líčí, co se ve škole, kde má 75 % studentů migrační kořeny (většina pochází ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu), obvykle děje. Jako zcela běžné věci jsou v článku zmiňovány například rvačky na chodbách, výhružky učitelům, obchod s drogami či prostituce na školních toaletách. Jak dále v článku uvádí učitelka této školy, zásadní kulturní rozdíly způsobují další problémy, kdy například syrský otec jednoho studenta nechtěl, aby jeho syna učila žena. Nejhorší přitom dle jejích slov je, že tamní školský úřad o problémech moc dobře ví, ale nic neřeší.

Samozřejmě, že ani na českých školách není zdaleka vše ideální, leckde jsou problémy například se šikanou nebo kratomem, ale přece jen nevím o žádné české škole, kde by to „fungovalo“ obdobným způsobem jako u výše popisované školy v Severním Porýní-Vestfálsku. A že na něčem takovém má určitý podíl abnormálně vstřícná migrační politika bývalé německé kancléřky Merkelové, to asi není třeba dodávat...