Trump mluví o míru, Lipavský o druhém Mnichovu

Americký prezident Donald Trump včera telefonicky hovořil o ukončení války na Ukrajině nejprve s ruským prezidentem Putinem, a následně i s jeho ukrajinským protějškem Zelenským.

Z pohledu možného ukončení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu, který trvá již téměř tři roky, se včera odehrála poměrně významná věc. Americký prezident Donald Trump o něm telefonicky hovořil nejprve s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, a následně i s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Dle Trumpových slov proběhly oba dva telefonáty velmi dobře a jak Zelenskyj, tak i Putin při nich vyjádřili ochotu dosáhnout míru (viz odkaz zde).

Samozřejmě, že na nějaké jásání je ještě brzy a cesta k tomu, aby ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, skončila, může být ještě dlouhá. Nicméně od staronového šéfa Bílého domu je sympatické, že k dosažení tohoto před volbami deklarovaného slibu začal podnikat první kroky. A už to, že si s ruským prezidentem dohodl setkání v Saúdské Arábie, na kterém by měla být zahájena jednání o ukončení války, je určitým příslibem.

Jsem docela zvědavý, jak na tento Trumpův počin budou reagovat představitelé současné české vlády, zejména pak premiér Petr Fiala. Jestliže totiž nedávno zkritizoval slovenského premiéra Fica za jeho prosincovou návštěvu Moskvy a jednání s Putinem, pak by v případě, že měří všem stejným metrem, měl nyní zkritizovat i amerického prezidenta... V době psaní tohoto blogu jsem zatím zaregistroval jen reakci českého ministra zahraničí Jana Lipavského, který v rozhovoru pro CNN Prima News mluvil v obvyklém stylu, že kdyby Putin chtěl ukončit válku na Ukrajině, tak to může učinit hned, a varoval před tím, aby se na Ukrajině neuskutečnil druhý Mnichov.

I já samozřejmě souhlasím s tím, že vyjednávaná dohoda o ukončení války nebo aspoň dlouhodobém příměří musí být přijatelná jak pro Rusko, tak i pro Ukrajinu. K tomu bude ovšem nejspíš potřeba kompromisu a určitých ústupků na obou stranách. Je logické, že převážná většina lidí by si přála porážku Ruska, které v únoru 2022 napadlo sousední stát, nicméně realita je taková, že byť je Ukrajina podporována dodávkami zbraní z mnoha států NATO, při její síle co do počtu vlasních vojáků je její vítězství v dohledné době nereálné. Zvlášť, když se navíc mnozí mladí Ukrajinci odvodům na frontu vyhýbají (za což je nijak neodsuzuji).

Ostatně, i nový americký ministr obrany Pete Hegseth při včerejším zasedání NATO v Bruselu prohlásil, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný (viz odkaz zde). Proto považuji co nejrychlejší ukončení války, která již přinesla statisíce zbytečných obětí na lidských životech, jako nejrozumější řešení.