V zabezpečení škol to není. Mohla zaútočit jinde, třeba v marketu.  A co se týká škol, tak za mého mládí stál ráno u vstupu školník a dohlížel, kdo jde do školy. Vzpomínám si, že měl větší respekt než někteří pedagogové. Stihl zkontrolovat i to, kdo nemá přezůvky. Proč to dnes nedělají? Tedy ne kontrolu přezůvek, ale kdo vstupuje do školy.

Dovolil bych si k tématu podotknout, že jde o naprosto klasický efekt "gun free zone", kde se nenachází nikdo, kdo by byl schopen útočníka zpacifikovat, a ten tak může celkem nerušeně vraždit. 

Policie nikdy není na místě včas, když někdo vytáhne zbraň a zaútočí. První útok přijde rychleji než lze vůbec vytočit 158.

Jediný způsob, jak v takovém případě mít možnost zareagovat, je být sám ozbrojen. Což je ve školách zakázáno. 

Můžeme se bavit o smysluplnosti povolení zbraní ve škole, a závěrem může být že to nepovolíme, ale je třeba si uvědomit, že tím rezignujeme na obranu proti takovýmto případům.

Můj názor:

Morální legalizace zbraní, ala "divoký západ", by nevedla k snížení počtu podobných útoků.

Pod tímto titulkem jsem čekal naprosto opačné hodnocení tohoto případu. 

Prostě nikdy nikdo nemůže dát 100% záruku, že dotyčný (již) není nebezpečný. S tím se nedá nic dělat.

Problém bych viděl spíš v tom posudku než rozhodnutí soudu. Pokud posudek tvrdí že dotyčná je v pořádku, a ona zjevně není, pak by odpovědnost měl nést ten kdo posudek vystavil, nikoli soud rozhodující na základě posudku. A tento problém se táhne celým naším soudnictvím, protože za chybné či zcela nesmyslné posudky neexistuje žádný postih.

nešlo o posudek. ale i ten by zrejme v tomto pripade vyznel stejne.

Tak především tam žádný posudek znalce nebyl. Byla to běžná zpráva ošetřujícího lékaře. Ten se ovšem nezabývá souvislostmi tj. že stejný čin již jednou spáchala a příprava na oba byla velmi cílená (shromážděné a použité zbraně, zejména v prvním případě v množném čísle). Soudce mohl vyslovit pochybnost a vyžádat si skutečný znalecký posudek, ale to bychom chtěli asi mnoho. Mě by nejvíce zajímalo jak probíhala ambulatní péče a s jakými výsledky. Kdyby to byl Rittig už by mu policajti vyrazili dveře ordinace a dokumentace byla v policejním trezoru. Takto si ji pan Němeček vyžádá a jistě mu bude (po řádném doplnění) českou poštou do týdne dodána.

Chyba je v tom, že tu není trest smrti. . Kdyby ho po prvním prohřešku dostala, tak ten kluk mohl žit. ..

Blahoslaveni budiž chudí duchem...

Stejne tak jako v zabezpeceni skoly je nesmyslne hledat chybu u soudce, pokud jedna podle nesmyslne nastavenych zakonu. Zenska agresivita, pokud brani sve dite, nebo pravo na nej neni az tak nic vyjimecneho. Ani n posudku nemusi nic podezreleho odhalit.

Podle mne by v prvni rade zakony meli platit pro vsechny stejne, bez rozdilu. Posudky, ty at si potom po odpykani trestu zadaji detencni ustavy. Ze si to dotycny neucedonuje? Tak nema co behat v takovem stavu po venku, a pro priste si to uz uvedomi.

Člověk, který se již projevil jako násilník co útočí za účelem zabití, je schopen držet a ohrožovat dítě a nakonec je uznán za osobu s psychickou poruchou bez možnosti  arestace nemůže být nikdy propuštěn tak jednoduše. 

V takových případech je skutečně třeba více posudků a několikakolového procesu. Prostě soud řekne pánové odborníci, co vy na to? Ta paní chtěla vraždit, nebo alespoň její pokus tomu naznačoval, neváhala vzít jako rukojmí dítě a vy říkáte, že to v majáku nemá se žárovkou v pořádku. Tak se ptám, může to udělat znovu? Jde o životy a bezpečí dalších lidí. Posudek ze zařízení kde je. Přesun do jiného zařízení, pobyt měsíc a další posudek. To jsou dva nezávislé posudky.

Člověk který úmyslně zaútočil na život a integritu jiného nemůže mít práva na svobodu stejnou jako potenciálně nevinný duševně zdravý, ten buď "sedí" nebo je venku.

Ono by úplně stačilo, kdyby občan hrdina směl použít veškerých dostupných prostředků k totální eliminaci útočníka. A to bez následného stíhání za újmu způsobenou pachateli.

I kdyby to bylo možné, tak v daném případě ten student s největší pravděpodobností takové prostředky po ruce neměl...