Sudetoněmecký sjezd: proč usnesení Poslanecké sněmovny některé lidi tolik rozhořčilo?

Sněmovna samozřejmě nemá pravomoce akci, pořádanou soukromým sdružením, zakázat. Na druhou stranu se však domnívám, že by zrovna tak nikdo neměl českému parlamentu přikazovat, čím se může či nemůže zabývat.

Jak asi většina čtenářů zaregistrovala, Poslanecká sněmovna přijala ve čtvrtek usnesení, ve kterém vyzvala organizátory sudetoněmeckého sjezdu v Brně, aby akci nepořádali. Usnesení odhlasovalo 73 ze 77 přítomných poslanců vládní koalice, když opoziční strany se mimořádné schůze PS odmítly zúčastnit s tím, že takové věci podle nich na parlamentní půdu nepatří (viz odkaz zde).

Sudetoněmecký sjezd, který v Brně proběhne příští víkend, je pořádaný sdružením Meeting Brno, k jehož zakladatelům patří bývalý místopředseda KDU-ČSL David Macek. Jelikož jde o soukromý spolek, je samozřejmě jasné, že Poslanecká sněmovna ani vláda České republiky nemají pravomoce tuto akci zakázat. Na druhou stranu se však domnívám, že by zrovna tak nikdo neměl českému parlamentu přikazovat, čím se může či nemůže zabývat, a k čemu nemá přijímat jakékoliv usnesení. Proto příliš nerozumím tomu, proč čtvrteční přijaté usnesení vyvolalo u části opozičních politiků tolik hysterie.

Jak jinak totiž označit to, když například předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib označil mimořádnou sněmovní schůzi k pořádání sudetoněmeckého sjezdu za „nahnědlé divadlo s kouřovou clonou“ (viz odkaz zde)? Část senátorů v čele s brněnským režisérem Břetislavem Rychlíkem, zvoleným do horní parlamentní komory za TOP 09, zase označila rozhodnutí Sněmovny za „hanebné a nepatřící do 21. století“ (viz odkaz zde).

Opoziční politici tak volili podobný slovník jako dlouholetý předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt. Ten v reakci na přijaté usnesení české Poslanecké sněmovny doslovně prohlásil: „Byl jsem 20 let členem Evropského parlamentu. A můžu proto jasně říct: Celé to je fraška, karikatura parlamentarismu. Na obrazovkách bylo vidět, že sněmovna je úplně prázdná. Opoziční strany, demokratické proevropské strany, které lze v českém parlamentu brát vážně, to bojkotovaly,“ (viz odkaz zde).

Jak už jsem zmínil v prvním odstavci, opoziční poslanci se pokračování mimořádné sněmovní schůze odmítli zúčastnit (když nejprve 5. května s vládními poslanci na téma brněnského sjezdu vášnivě několik hodin debatovali), a na takový postoj samozřejmě mají právo. Zrovna tak ovšem poslanci vládní koalice mají právo projevit veřejně svůj názor na to, že pořádání sudetoněmeckého sjezdu na území České republiky nepovažují za šťastné.

Zatímco v médiích se počin sdružení Meeting Brno většinou chválí (a i například zde na iDnes se dostaly na titulní stranu jen ty blogy, které se k pořádání sjezdu stavěly kladně), část české veřejnosti zastává k tomuto tématu postoj podobný jako opozice, jiná část naopak souhlasí s přijatým vládním prohlášením a k pořádání sjezdu v Brně má výhrady. Proto by nikdo neměl být kvůli postoji k sudetoněmeckému sjezdu označován za „kolaboranta“ ani za „nahnědlého příznivce SPD“.