Srovnání švýcarské a české justice

Soud ve švýcarské Bellizoně vynesl rozsudek nad bývalými majiteli a manažery Mostecké uhelné společnosti. Odsoudil je k trestům odnětí svobody v přibližném rozmezí od jednoho do čtyř let (některé podmíněně, některé nepodmíněně), většina z nich musí zaplatit i peněžitou pokutu. Tuto zprávu asi téměř všichni během včerejška zaregistrovali. Co všechno z ní ale vyplývá? Na to se pokusím stručně odpovědět v tomto článku.

Především si většina lidí jistě láme hlavu nad tím, jak je možné, že to ve Švýcarsku funguje zcela jinak než v Česku. Zatímco naše policejní orgány se zabývaly kauzou MUS 11 let a žádný prohřešek nezjistily, ve Švýcarsku během krátké doby zjistili, že zde došlo ze strany jejích bývalých manažerů k prokazatelnému podvodu a praní špinavých peněz.

A co víc, švýcarské soudy dokázaly rovněž během poměrně krátké doby pachatele odsoudit a dokonce je ihned po vyhlášení rozsudku nechaly z bezpečnostních důvodů zatknout! Že soudce  nakonec nesouhlasil s udělením vazby, je věc druhá, ovšem když si vzpomenu, co všechno příslušné české orgány v minulosti neudělaly či spíše udělaly pro to, aby před nástupem do vězení mohly uprchnout osoby jako Krejčíř, Pitr, Wolf a někteří další, tak nemohu, než zírat jako Alenka v říši divů.

Chci věřit tomu, že si po vzoru Švýcarska naši politici, kriminalisté a především zástupci české justice snad konečně uvědomí, že tunelování a praní špinavých je trestným činem, který musí být po zásluze potrestán, ať se jedná o kohokoliv. To, že mezi švýcarskou a českou justicí je asi takový rozdíl jako je ve fotbale mezi Ligou mistrů a okresním přeborem, je totiž možná jeden z důvodů, proč je Švýcarsko bohaté a Česká republika chudá.