Schodek 200 miliard za třetinu roku – že by zase nesprávné statistiky?

Při plánování deficitu státního rozpočtu na letošní rok ve výši 295 miliard korun byl zřejmě ministr financí Stanjura ještě velmi optimistický.

Jedním z mnoha slibů, které dávali občanům politici dnešní vládní pětikoalice před sněmovními volbami v roce 2021, bylo to, že budou rozpočtově zodpovědní a zastaví další zadlužování naší země. Asi nejčastěji byla taková slova slyšet z úst dnešního premiéra Petra Fialy a současného ministra financí Zbyňka Stanjury. Jaká je v tomto směru realita po necelém roce a půl vládnutí Fialova kabinetu?

Již schválení státního rozpočtu pro letošní rok s deficitem ve výši 295 miliard korun s takovými sliby rozhodně nekorelovalo, nicméně příznivci současné vládní koalice ho omlouvali tím, že v roce 2021 nemohl nikdo tušit, že dojde k válce Ruska na Ukrajině či to, že ceny energií dosáhnou rekordního růstu. V případě první uvedené skutečnosti je to samozřejmě pravda, nicméně když byli Fiala, Stanjura, Pekarová a spol. v minulém období v opozici, také obvykle nebrali při kritice deficitů Babišovy vlády v potaz, že nikdo nemohl předpovídat příchod pandemie covid 19, ani délku jejího trvání.

Navíc to zatím vypadá, že při plánování deficitu na letošní rok byl ministr financí Stanjura ještě velmi optimistický. Podle čísel, které v tomto týdnu jeho ministerstvo zveřejnilo, činí totiž dosavadní bilance státního rozpočtu po uplynulých čtyřech měsících mínus 200 miliard korun. Jak je psáno například v článku zde, jde o největší dubnový deficit v historii samostatné České republiky.

A co na tuto takřka hrůzostrašnou bilanci říkají členové Fialova kabinetu? Šéf státní kasy Stanjura její hlavní příčiny shrnul několika větami: „Dosavadní nepříznivé hospodaření státu je meziročně negativně ovlivněno 100 miliardami korun navíc na rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzacemi vysokých cen energií a více než dvojnásobnými splátkami především covidových dluhů.“ Zároveň dodal, že nejpozději od poloviny roku očekává výrazné zlepšení díky dodatečným příjmům z dividend, dotacím z fondů EU i příjmům z neočekávaných zisků.

Že v první části kalendářního roku obvykle bývá bilance nejhorší, je pravdou, a tak nelze z dosavadního schodku za první třetinu roku ve výši 200 miliard například odvozovat, že na konci prosince bude trojnásobně vyšší, tedy 600 miliard. I tak se však dle slov mnoha ekonomů vládě nejspíš nepodaří udržet deficit ve schválené výši 295 miliard, a tak vládní koalice nyní usilovně pracuje na sestavení balíčku úsporných opatření ve výší 70 miliard korun. Dle mediálních zpráv však shoda na něm bude velmi složitá, neboť to, co je například přijatelné pro ODS a TOP 09, je často těžko akceptovatelné pro Piráty či KDU-ČSL, nebo naopak.

Navíc mi není jasné, proč resort financí při plánování letošního rozpočtu nepočítal například s vyššími výdaji na důchody a sociální dávky, když se asi těžko dalo věřit tomu, že se po Novém roce výše inflace u nás zázračně sníží, a nebude tak potřeba více peněz na tyto položky. Lze tedy konstatovat, že ministrem Stanjurou naplánovaný rozpočet pro rok 2023 nebyl (stejně jako u některých předchozích ministrů financí) zasazen do reálného ekonomického rámce. Nebo snad premiér Fiala v tomto týdnu zveřejněnou bilanci státního rozpočtu zpochybní podobným způsobem, jakým nedávno zpochybnil statistiky Eurostatu, podle kterých měla vloni Česká republika nejvyšší nárůst cen plynu ze všech zemí EU?