Růžička by Haška na mistrovství světa vzít měl

Tento článek nepíšu v nějaké euforii po vítězství Pardubic ve finále hokejové extraligy. O tom, že Dominik Hašek i ve 45 letech do reprezentace patří, jsem byl přesvědčen ještě před zahájením extraligového play off. Haškovy výkony v závěrečných zápasech pak mé přesvědčení ještě více umocnily. 

Jistě se najde řada těch, kteří se mnou souhlasit nebudou. A argumenty proti Haškově nominaci rovněž mohou být racionální. Především jde o to, že účast na mistrovství již přislíbili dva naši momentálně nejlepší brankáři v NHL, Vokoun a Pavelec.  A především Vokoun měl letos velmi dobrou sezónu – v NHL patřil podle statistik k vůbec nejlepším gólmanům a zachytal rovněž velmi dobře na olympiádě ve Vancouveru. Pavelec je zase mladý talentovaný brankář, kterému by bylo dobré dát aspoň v některých zápasech příležitost. A to je ještě v záloze další talentovaný brankář, vítkovický Štěpánek.

Přesto si myslím, že by se měl Hašek do tříčlenné brankářské nominace vejít. Co mě k tomu vede?

Na rozdíl od některých odborníků jsem totiž přesvědčen, že není vůbec na škodu, když jsou v mužstvu dva vyrovnaní brankáři. A ani se nedomnívám, že by mělo být dopředu striktně určeno, kdo bude pro šampionát jedničkou. Vždyť například v sedmdesátých letech měla československá hokejová reprezentace dva brankáře světového formátu – Holečka a Dzurillu. A mužstvu nijak neškodilo když chytal ten, kdo měl momentálně lepší formu. Případně se během turnaje v brance střídali, což dost často naše největší soupeře zaskočilo.

Řada lidí také tvrdí, že česká extraliga a mistrovství světa je něco úplně jiného a na takovou úroveň by již Hašek, který pochopitelně není v tak hvězdné formě jako před 12 lety v Naganu, nestačil. O tom lze samozřejmě polemizovat. Mezinárodní úroveň je určitě výš, ale na druhé straně mistrovství v roce, kdy se konají zimní olympijské hry, většinou nejvyšší úroveň nemívá. Řada hráčů bude již po extrémně dlouhé sezóně unavena a navíc i motivace bude o něco nižší než obvykle. Vrcholem sezóny prostě byla olympiáda a ani medaile z mistrovství světa nemůže zcela překrýt zklamání českých, ruských či švédských hokejistů z vancouverského zklamání.

V případě Dominika Haška by však motivace zcela jistě zvýšená byla. Získat ve 45 letech medaili na světovém šampionátu by bylo samo o sobě raritou. Navíc na rozdíl od zlata z olympiády a dvou vítězství ve Stanley cupu zlato z mistrovství světa v Haškově sbírce chybí. To je samozřejmě především teoretická úvaha, naše reprezentace již není na takové úrovni jako byla například před 5 lety a k favoritům na zlato nepatří. Ovšem právě proto mužstvo potřebuje kromě mladých dravých hráčů také zkušené harcovníky, kteří mužstvo pozvednou v době, kdy se mu nedaří. A kdo jiný než „Dominátor“ by takovou osobností (jaká ve Vancouveru evidentně chyběla) měl být?

Proto by měl Vladimír Růžička ještě zvážit, zda přece jen Haška na světový šampionát nevzít. Hašek by si to za všechno, co pro český hokej udělal, zasloužil a Štěpánek či Pavelec by se v tomto výjimečném případě měli s případnou rolí Černého Petra smířit sportovně.