Respektuje pan prezident zákony? Podle logiky lidoveckého poslance Bartoška nejspíš ne

Je otázkou, zda Janu Bartoškovi a některým dalším opozičním poslancům spíše než o dodržování zákonů nejde hlavně o to, komplikovat současné vládě co nejvíce život.

Jak ti, co sledují politiku aspoň okrajově, nejspíš vědí, prezident Petr Pavel podepsal 20. března Poslanecké sněmovnou schválený státní rozpočet na rok 2026, díky čemuž přestalo platit téměř tři měsíce dlouhé rozpočtové provizorium. Je však dosti pravděpodobné, že zákon o státním rozpočtu tentokrát skončí u Ústavního soudu.

Lidovecký poslanec Jan Bartošek se totiž chystá podat podnět k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že poslanci vládní koalice jeho schválením porušili dle něho zákon o rozpočtové odpovědnosti. Konkrétně na tohle téma médiím sdělil: „Já osobně podání k Ústavními soudu považuji za úplně krajní mez. Na druhou stranu poslanci a ministři této vlády hlasovali v rozporu se slibem, který je daný ústavou. V tento moment tak bojujeme o to, aby v České republice respektovali zákony všichni.“ (viz odkaz zde).

Že předložením rozpočtu s deficitem ve výši 310 miliard byl porušen zákon, konstatovala koncem ledna již Národní rozpočtová rada (NRR). Dle slov jejího předsedy Mojmíra Hampla měl totiž v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti činit schodek na letošní rok maximálně 247 miliard korun (viz odkaz zde). Ministryně financí Alena Schillerová naopak tvrdí, že letos schválený státní rozpočet zákon neporušuje, neboť podle zákona o rozpočtové odpovědnosti se limit pro výdajové rámce vztahuje pouze na projednávání rozpočtu v řádném termínu, nikoliv na jeho novely nebo projednání po vrácení Sněmovnou (rozpočet na letošní rok se schodkem 286 miliard původně předložila Poslanecké sněmovně vloni v září Fialova vláda, po říjnových volbách ustavená Babišova vláda ho však odmítla a rozhodla se rozpočet přepracovat).

Nejsem ústavní právník a proto nedovedu posoudit, zda pravdu ohledně porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti mají opoziční poslanci a členové NRR, nebo naopak ministři a poslanci současné vládní koalice. Přijde mi však paradoxní, že poslanec Bartošek i někteří další opoziční politici, kteří se k ústavní stížnosti chtějí připojit, zřejmě „zapomněli“ na to, že vládní koalicí schválený zákon o státním rozpočtu podepsal i prezident Petr Pavel (který k němu měl určité výhrady, ty se však týkaly především snížení výdajů na obranu). A když tedy někdejší lidovecký místopředseda spílá vládním poslancům, že zvednutím ruky pro rozpočet nerespektují platné zákony, neměl něco takového vytknout i hlavě státu?

Je tedy otázkou, zda Janu Bartoškovi a některým dalším opozičním poslancům spíše než o dodržování zákonů nejde hlavně o to, komplikovat co nejvíce současné vládě život. Což by v případě, pokud by Ústavní soud předložené žalobě vyhověl a zákon o státním rozpočtu na rok 2026 zrušil, určitě nastalo, neboť by se hospodaření státu muselo vrátit do rozpočtového provizoria. Nebo prostě chce být nyní jen řadový poslanec Bartošek, který byl v minulosti místopředsedou Poslanecké sněmovny v letech 2014-2017 (tehdy byli Lidovci ve vládní koalici s ANO a ČSSD) i v letech 2021-2025 (tehdy naopak šli do vládní koalice s ODS, TOP 09, STAN a Piráty) nějakým způsobem zajímavý?