Prosadí Robert Plaga zákaz mobilů ve školách?

Nikdo přece nezakazuje, aby žáci ve vyučovacích hodinách pracovali s tablety nebo počítači, vyhledávali si na nich informace, učili se programovat, pracovat s 3D tiskárnou nebo jinou výpočetní technikou.

Do čela resortu školství se s velkou pravděpodobností po čtyřech letech vrátí Robert Plaga. Tento kandidát hnutí ANO byl již ministrem školství v období 2017-2021 a jako jeden z prvních ministerských nominantů již absolvoval na Pražském hradě i rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem. Mezi hlavní úkoly staronového ministra by přitom dle programového prohlášení vlády měly patřit navýšení výdajů na vzdělávání či revize inkluze.

Kromě nich však Robert Plaga několikrát veřejně mluvil i o svém záměru plošně omezit používání mobilů v českých školách. V listopadovém rozhovoru pro CNN Prima News konkrétně mluvil o tom, že na prvním stupni základní školy by měl pro děti platit úplný zákaz mobilů, na druhém stupni by je pak měly mít zakázáno používat o přestávkách (viz odkaz zde). Svůj záměr přitom zdůvodnil slovy: „Vždy jsem byl zastáncem moderních technologií ve výuce, ale když se podívám na studie ze zahraničí a na zkušenosti škol, které omezení mobilů o přestávkách zavedly, tak jsou jednoznačně pozitivní.“

Když bychom se podívali na zkušenosti ze zahraničí, tak skutečně platí, že zemí, které přistupují k zákazu či omezení používání mobilních telefonů na školách, ve světě přibývá. A nejde přitom o země, kde by vládnul režim s totalitními či polototalitními praktikami. Jako první přišla s plošným zákazem v roce 2018 Francie, postupně se přidaly například Nizozemsko, Finsko či Itálie, od roku 2026 ho zavede dokonce i Jižní Korea (viz odkaz zde), kterou má přitom spousta lidí spojenou s technickou vyspělostí.

Řada lidí, která se zákazem či omezováním používání mobilů ve školách nesouhlasí, přitom často argumetuje právě tím, že zakazovat moderní technologie je v 21. století krokem zpět. Ale nikdo přece nezakazuje, aby žáci ve vyučovacích hodinách pracovali s tablety či počítači, vyhledávali si na nich informace, učili se programovat, pracovat s 3D tiskárnou apod. Nicméně k rozvoji jejich technických dovedností asi příliš neprospěje, když o přestávkách (případně i potají ve vyučovacích hodinách) budou na mobilech navštěvovat sociální sítě, prohlížet si zábavná videa nebo chatovat s virtuálními přáteli místo toho, aby reálně komunikovali se svými spolužáky či kamarády z jiných tříd.

Někdo také možná namítne, že to, v jaké míře žákům mobily ve škole povolí, si může stanovit každá škola sama. Nicméně školy, které k úplnému zákazu či výraznějšímu omezení přistoupí, se dost často stávají terčem kritiky mnohých „mediálních vzdělávacích odborníků“, novinářů či části rodičů (byť jiná část rodičů tohle opatření naopak vítá). Když například v roce 2019 základní škola v Boskovicích vyhlásila úplný zákaz používání mobilů, Česká školní inspekce to tehdy vyhodnotila jako příliš velký zásah do soukromí žáků (viz odkaz zde). Velké mediální kritiky se dočkalo i zastupitelstvo města Vsetín v čele s jeho starostou Jiřím Čunkem, když v loňském roce vyhlásilo plošný zákaz mobilů ve všech školách, jichž je zřizovatelem.

Lze proto očekávat, že i pravděpodobný budoucí ministr školství Plaga se dočká hlasité kritiky z mnoha stran, pokud se rozhodne zákaz či omezení používání mobilů v českém školství prosadit. Mezi učitelskou veřejností je nicméně většinový názor, že na základních školách by takové plošné opatření nebylo od věci. Svědčí o tom například výsledky letošního průzkumu společnosti GTS Alive.