Proč ti Piráti nebyli tak aktivní, když byli ve vládě?

Opravdu je politická strana, která má za sebou ne zrovna úspěšné vládní angažmá, tou pravou, která by měla mluvit do toho, kdo má či nemá sedět v nově se tvořící vládě?

Jak asi všichni, co sledují politiku aspoň okrajově, zaregistrovali, strany, které utvořily v předchozím volebním období vládní koalici, míří do opozice. Strany koalice Spolu (tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09), hnutí STAN i Pirátská strana (ta byla její součástí do října 2024) dají totiž v nové Poslanecké sněmovně dohromady pouhých 92 hlasů. Že se tyto politické subjekty vyjadřují vesměs kriticky k nově se tvořící vládní koalici ANO, SPD a Motoristů, je vcelku logické a dalo se to i očekávat.

Co mi však v této souvislosti přece jen přijde trochu překvapivé, je to, že v této kritice nejsou nejaktivnější politici z ODS ani STAN (pokud tedy nepočítáme Rakušanovo poněkud úsměvné prohlášení, že se STAN bude od první minuty v opozici připravovat na vládnutí po Babišovi - viz odkaz zde), ale politici z Pirátské strany. Když jsem v televizi nedávno sledoval po delší době Otázky Václava Moravce, tak jsem takřka zíral, jak ostrá prohlášení na adresu svých politických oponentů (které například označovali za koalici Čapího a Orlího hnízda) byli schopni pronést předseda strany Zdeněk Hřib i místopředsedkyně Olga Richterová.

Piráti navíc v tomhle směru přecházejí v současné době „od slov k činům“. Již zhruba v polovině října v médiích oznámili, že požádali v otevřeném dopise prezidenta Petra Pavla, aby nejmenoval předsedu strany Motoristé sobě Petra Macinku ministrem životního prostředí a poslance i čestného prezidenta této strany Filipa Turka ministrem zahraničí. A jak včera potvrdil předseda Pirátů Zdeněk Hřib v diskuzním pořadu CNN Prima News, jeho strana navíc poslala hlavě státu vlastní analýzu, proč tito dva politici v nově vznikajícím kabinetu sedět nemají (viz odkaz zde).

Ne, že bych nesouhlasil s tím, že Filip Turek vzhledem k řadě svých průšvihů, které v poslední době vyšly najevo, vhodným kandidátem na post ministra zahraničních věcí opravdu není. Nicméně, prezident republiky je přece dostatečně svéprávnou osobností na to, aby rozhodl, zda případnému návrhu pravděpodobného premiéra Andreje Babiše ohledně jmenování vlády, do které by byl navržen i Filip Turek, vyhoví. Navíc nebylo zatím nikde oficiálně oznámeno, kdo mezi navrženými členy nového kabinetu bude a kdo nikoliv.

Ohledně aktuálního počínání Pirátů si navíc kladu otázku, proč nebyli tak aktivní i v době, kdy jejich zástupci byli součástí Fialovy vlády. Jen pro stručné připomenutí těm, co na to už eventuálně zapomněli. Tehdejší předseda strany Ivan Bartoš v ní byl místopředsedou pro digitalizaci, nicméně z předvolebního programu Pirátů v ní toho prosadil jen minimum. Navíc absolutně nezvládl jeden ze svých hlavních úkolů ohledně digitalizace stavebního řízení, a tak ho prezident na návrh premiéra Fialy vloni na konci září odvolal. O „kvalitě“ práce Michala Šalamouna (do vlády byl za Pirátskou stranu nominován jako nestraník) jakožto ministra pro legislativu nejvíc vypovídá to, že až do jeho odchodu v říjnu 2024 spousta lidí nezaregistrovala, že ve Fialově kabinetu vůbec seděl.

A co se týká posledního pirátského člena kabinetu (Piráti v něm dostali tři posty, přestože ve Sněmovně disponovali jen čtyřmi poslanci), kterým byl ministr zahraničích věcí Jan Lipavský, tak ten byl v některých směrech aktivní až moc (hlavně co se týkalo siláckých prohlášení). Nicméně když se v říjnu 2024 rozhodli Piráti po vyhazovu Ivana Bartoše z vlády odejít, tak tento vystudovaný bakalář po zhruba desetiletém členství v Pirátské straně zjistil, že se s ní názorově rozchází a členství v ní ukončil. Jak známo, v letošních volbách již byl do Poslanecké sněmovny zvolen na kandidátce koalice Spolu...

Proto mi to nedá, než položit řečnickou otázku: Opravdu je politická strana, která má za sebou takto „úspěšné“ vládní angažmá, tou pravou, která by měla mluvit do toho, kdo má či nemá sedět v nově se tvořící vládě?