Opozice i prezident kritizují výši deficitu, na obranu by však chtěli dávat více

Přestože státní rozpočet pro příští rok počítá s výdaji na obranu ve výši 2 % HDP, některým politikům to stále připadá málo.

Jak asi většina čtenářů zaregistrovala, česká vláda naplánovala státní rozpočet na rok 2027 se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kvůli čemuž se ministryně financí Alena Schillerová stala terčem kritiky téměř ze všech stran - od opozičních politiků, ekonomů, novinářů a dokonce i od obou koaličních partnerů hnutí ANO ve stávající vládní koalici, tedy od Motoristů a SPD.

S ohledem na to, že jde o druhý nejvyšší deficit v historii České republiky, se této kritice samozřejmě nelze divit. Problém je však v tom, že málokterý z politiků i ekonomů dokáže říci, kde konkrétně by měla Babišova vláda výdaje rozpočtu ušetřit. Když tedy vynecháme například návrhy typu, že by se měly snížit dotace některým neziskovým organizacím nebo že by resort školství měl snížit státní podporu soukromým a církevním školám. Takové návrhy možná určitou logiku mají (na rozdíl například od premiérem veřejně vyřčeného nápadu na zrušení Cermatu), ovšem tyto výdaje by státní kase nejspíš ušetřily jen nějaké „drobné“.

Mnozí opoziční politici naopak vládu kritizují za to, že planované výdaje do některých oblastí jsou zcela nedostatečné. Konkrétně kritizují například nedostatečné výdaje na školství, na kulturu, krajští hejtmani pak kritizují vládní kabinet za to, že jim nechce pro příští rok poskytnout žádný příspěvek na opravy silnic. Prezident republiky i někteří opoziční politici pak kritizují vládu i za dle nich nedostačují výdaje na armádu.

Státní rozpočet na příští rok přitom v souladu s našim závazkem vůči NATO počítá s obrannými výdaji ve výši 2 procenta HDP, což znamená částku ve výši zhruba 180 miliard korun. Podle prezidenta Petra Pavla by však resort obrany měl dostat více, neboť vzhledem k našim závazkům, přijatým vloni na summitu v Haagu (dle nich bychom do roku 2035 měli vydávat 3,5 procenta HDP na obranu a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice), bude v dalších letech vznikat deficit našich obranných výdajů (viz odkaz zde).

K prezidentově kritice se přidávají i někteří opoziční politici, jako například předseda ODS Martin Kupka nebo bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Podle jeho slov zvolil stávající Babišův kabinet špatné priority, když místo na obranu země klade větší důraz na lidi v důchodovém věku a miliardáře (viz odkaz zde). Je přitom zajímavé, že ještě před sedmi lety Piráti naopak kritizovali navyšování výdajů na obranu a ústy svého tehdejšího poslance Ferjenčíka mluvili o tom, že místo na nákup „obrněnců“ by peníze spíše měly jít na platy učitelů a na důchody (viz odkaz zde).

Je samozřejmě pravda, že v roce 2019 byla jiná mezinárodní situace, neprobíhala agrese Ruska na Ukrajině ani ozbrojený konflikt v Perském zálivu. Nicméně i tak se domnívám, že dávat v budoucnu výdaje až ve výši 5 % HDP na věci, spojené s obranou (což by v našem případě znamenalo každoročně dávat ze státního rozpočtu částku zhruba 450 miliard korun), je přehnaně moc. Peníze, určené na armádu, by přitom měly být vždy investovány smysluplně, a ne tak, aby se jen za každou cenu naplnil náš závazek ohledně výše procent vůči NATO.

P. S. Jelikož mám stále zákaz diskutovat, diskusi pod tímto blogem neotvírám.