Nový ombudsman: může být někdo ještě horší, než byla paní Šabatová?

Příští měsíc bude Poslanecká sněmovna volit nástupce dosluhující ombudsmanky Anny Šabatové. A ať bude zvolen kdokoliv, neobávám se, že by to byla změna k horšímu.  

Jelikož veřejné ochránkyni práv neboli ombudsmance Anně Šabatové končí letos v únoru její šestileté funkční období, bude Poslanecká sněmovna brzy volit jejího nástupce. Ke dvěma kandidátům, které navrhli senátoři (advokát Jan Matys a stávající vládní zmocněnec pro lidská práva Vít Alexandr Schorm) přibyl tento týden Stanislav Křeček, kterého navrhl prezident Miloš Zeman.

Křeček je bývalým dlouholetým poslancem za ČSSD a mezi jeho přednosti nepochybně patří to, že v nedávné minulosti již byl více než 6 let zástupcem veřejné ochránkyně práv (z funkce odešel teprve loni v prosinci, když nebyl znovu zvolen). Limitem naopak může být jeho věk, neboť panu Křečkovi bude letos již 82 let, a někteří proto prezidentův návrh ironizují a Křečkovi vzkazují, ať už raději užívá důchodu. Zajímalo by mě ovšem, zda stejní lidé totéž vzkazují třeba Karlu Schwarzenbergovi, který je ve svých 82 letech stále poslancem. Pokud na to někdo namítne, že jít si občas zdřímnout do Sněmovny není tak náročné a odpovědné jako zastávat úřad ombudsmana, tak věřte, že například někdejšímu izraelskému politikovi Šimonu Peresovi bylo v roce 2014, kdy končil jeho prezidentský mandát, let 91.   

A hlavně jsem přesvědčen, že ať už v tajné volbě u poslanců vyhraje kterýkoliv ze tří navržených kandidátů, těžko může být horší než dosluhující ombudsmanka Anna Šabatová. Přitom když paní Šabatová před 6 lety do úřadu nastupovala, zdálo se, že má k jeho výkonu zcela optimální předpoklady. Šlo o bývalou signatářku Charty 77, která v roce 1998 dostala jako první Východoevropanka Cenu OSN na poli lidských práv.  Po roce 2000 pracovala 6 let jako zástupkyně tehdejšího ombudsmana Otakara Motejla a těsně před zvolením do čela tohoto úřadu v roce 2014 i jako předsedkyně Českého helsinského výboru.

Když si však dnes po 6 letech působení paní Šabatové ve funkci veřejné ochránkyně práv mám vybavit, co užitečného pro běžné občany udělala, tak mě prakticky nic nenapadá. Naopak si v souvislosti s jejím jménem vždy vybavím například její aktivistické vystupování v případu muslimské studentky, která se soudila s pražskou střední zdravotnickou školou kvůli tomu, že jí zakazovala nosit ve škole hidžáb, její pseudohumanistické názory na fungování výchovného ústavu v Chrastavě či kritiku jejího zástupce Stanislava Křečka za to, že se před 4 lety veřejně zastal TV Prima kvůli reportáži o iráckých uprchlících, kteří odmítli v České republice azyl (takzvaná „kauza kravín“).

Dle mého názoru by se totiž měl veřejný ochránce práv soustředit spíše na takové věci, jako je boj občanů proti nesmyslné byrokracii, zastání se lidí, na kterých se úřady dopustily nespravedlnosti, byla na ně uplatněna nesmyslně tvrdá exekuce, a podobně. Proto se domnívám, že ať bude nástupcem Anny Šabatové v čele úřadu ombudsmana zvolen kdokoliv, určitě to nebude změna k horšímu.