Nesmiřitelný pirátský boj proti oligarchům se včera zadrhl

Asi vůbec nejaktivnější byla v nedávné minulosti v „antibabišovském boji“ Pirátská strana, která poněkud paradoxně již součástí vládní koalice není.

„Deagrofertizace“ české politiky, boj proti její oligarchizaci nebo stručně řečeno „antibabišismus“ patří k hlavním politickým programům současné vládní koalice od doby jejího vzniku v roce 2021. Asi vůbec nejaktivnější přitom byla v této činnosti Pirátská strana, která poněkud paradoxně již její součástí není.

Někdejší europoslanec za tuto stranu Mikuláš Peksa například otvíral spolu s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským téma Babišova možného střetu zájmů na půdě Evropského parlamentu, bývalý pirátský senátor Lukáš Wagenknecht dokonce v roce 2019 zažaloval Evropskou komisi kvůli nečinnosti v této věci. Když audit Evropské komise v době, kdy byl předseda hnutí ANO premiérem, jeho střet zájmů potvrdil, znamenalo to stop evropských dotací jak pro Babišem vlastněný koncern Agrofert, tak i pro některé jiné subjekty.

Na „pirátský aktivismus“ například doplatily některé střední zemědělské školy v České republice, kterým ministerstvo pro místní rozvoj, řízené bývalým předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, odmítlo vyplatit dotace na nákup traktorů či jiné zemědělské techniky v celkové výši zhruba 40 milionů korun. Důvodem pro tohle dosti kruté rozhodnutí bylo to, že výběrové řízení na nákup příslušné techniky vyhrála firma, která byla součástí koncernu Agrofert (viz odkaz zde).

Některé školy (konkrétně Střední odborná škola v Bruntále nebo VOŠ a SZŠ v Benešově) se proti tomuto verdiktu ministerstva rozhodly bránit soudní cestou. V případě bruntálské střední školy, za kterou podal žalobu Moravskoslezský kraj, však soud letos v říjnu její žalobu zamítl. Deatilně o tom informovala reportáž, odvysílaná v pondělí večer na ČT1 v rámci pořadu Reportéři ČT. Tato reportáž udělala zjevnou radost například předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Janovi Jakobovi, který ji na svém facebookovém profilu doplnil jadrným komentářem směrem k předsedovi hnutí ANO: „Dlouhodobě jsme poukazovali na to, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Konstatoval to soud a sám Babiš to svým rozhodnutím zrušit svěřenský fond potvrdil. Doplácíme na to všichni. Školy, kraje, obce. Jen Babiš vydělává. Pamatujme na to u voleb.“

Těžko říci, jak moc Jan Jakob i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která na svém účtu Jakobův příspěvek sdílela, oslavovali to, že některým školám nebo například dobrovolným hasičským sborům nebudou kvůli Babišovu střetu zájmů dotace na nákup potřebné techniky vyplaceny. Předpokládám ovšem, že jejich radost trochu vyprchala poté, kdy včera Ústavní soud vyhověl návrhu poslanců za ANO a zrušil podstatnou část takzvaného „lex Babiš II“ kvůli tomu, že tato novela, zpřísňující pravidla vlastnictví médií u politiků, byla v roce 2022 přidána z iniciativy pirátského poslance Jakuba Michálka jako přílepek k zákonu, který s ní nijak nesouvisel (viz odkaz zde).

Jakub Michálek v reakci na rozsudek zklamaně uvedl, že Ústavní soud opět umožnil Babišovi a podobným oligarchům vlastnit média a zrušení „lex Babiš II“ není dobrou zprávou pro demokracii. Co se pak týče Markéty Pekarové Adamové a Jana Jakoba, tak v době psaní tohoto blogu nebylo na jejich facebookových profilech k včerejšímu rozhodnutí Ústavního soudu vyjádření žádné...