Nemocenská - kolik a od koho ?

Od začátku tohoto týdne se na základě rozhodnutí Ústavního soudu opět vyplácí nemocenská i v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti, konkrétně 60 procent vyměřovacího základu. Od září to však bude jen 25 procent a od příštího roku dojde při vyplácení nemocenské k zásadním změnám ...

Na začátku letošního roku začal platit nový zákon, díky němuž zaměstnanci nedostávali v prvních 3 dnech pracovní neschopnosti žádné peníze. Vláda a především její ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to zdůvodňovali tím, že čeští občané v porovnání se západoevropskými příliš často stonají. Je tomu skutečně tak - zatímco v Česku je nemocnost práceschopného obyvatelstva asi 6 procent, v západní Evropě je to kolem 3 procent. Bylo však zmrazení nemocenské v prvních 3 dnech správným nástrojem pro to, aby se tato skutečnost změnila ? Domnívám se, že ne, a mám pro to několik argumentů.

V první řadě jde o to, že toto rozhodnutí řadu zaměstnanců demotivuje k tomu, aby se do práce vraceli co nejdříve po nemoci. Pokud totiž někdo například začne stonat v pondělí, může se při lehčí chřipce či viróze za 3 dny skutečně vyléčit a vrátit se ve čtvrtek do zaměstnání. Jenže si může říci, že jelikož za ty 3 dny nucené absence nic nedostane, bude pro něj výhodnější, když si marodění prodlouží do následujícího pondělí o další 4 dny, za které již dostane 60 procent nemocenského základu.

Většina zaměstnanců to však nejspíš řešila tak, že kvůli finanční ztrátě nešla marodit vůbec. To ovšem logicky mělo za následek, že při virovém onemocnění nakazili některé své kolegy, případně i jiné spoluobčany, zvláště pokud do práce cestovali prostředky veřejné hromadné dopravy ...

Jako nejpádnější argument se mi pak jeví fakt, že například v sousedním Německu platí zaměstnavetelé zaměstnancům 100 procent mzdy v prvních 6 týdnech (!) nemoci a přesto zde v roce 2006 nemocnost činila pouhých 3,1 procenta.

U nás budou od 1. ledna 2009 rovněž platit nemocenskou zaměstnavatelé, konkrétně prvních 14 dní nemoci. Trochu mě překvapilo vyjádření předsedy Sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy tento týden v Radiožurnále, v němž tuto skutečnost kritizoval. Já si naopak myslím, že jde o krok správným směrem, neboť zaměstnavatel si může nejlépe ohlídat, zda někteří zaměstnanci marodění nezneužívají. Navíc může lidi vhodným způsobem (například formou finančních odměn) motivovat k tomu, aby stonali co nejméně. Jak jsem od některých svých známých slyšel, jsou firmy, které to dělají již několik let, a vyplácí se jím to.