Několik připomenutí pro politiky z KDU-ČSL

Politici z KDU-ČSL se chovají, jako by předčasné parlamentní volby vyhráli oni. Takový je aspoň můj dojem z toho, co se v posledních týdnech na naší politické scéně odehrává.

Přestože ze všech 7 stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny, obdrželi lidovci nejméně hlasů, nárokují si křeslo místopředsedy a navíc je pro ně nepřijatelné, aby stejný post dostala i strana, která se ve volbách umístila jako třetí v pořadí (KSČM). Na rozdíl od ČSSD i ANO jsou proti zrušení či omezení zdravotnických poplatků. A včera lidovci razantně vystoupili i proti snahám o zrušení lustračního zákona, když prohlásili, že je to věc pro ně zcela nepřijatelná.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš poslední událost okomentoval slovy: „Nejsem zvyklý, že váš partner něco říká vám do očí a něco jiného do médií.“ Inu, pan Babiš ještě nepochopil, že co platí v běžném životě, v české politice bohužel neplatí. Bělobrádkovi a spol by navíc neškodilo, kdyby zapátrali v paměti do minulosti a připomněli si několik důležitých věcí.

Lustrační zákon byl od začátku trochu sporný, přesto jsem byl v 90. letech jednoznačným zastáncem jeho přijetí. Již tenkrát však mnozí tvrdili, že tento zákon má jenom oddělit vyvolené od nevyvolených (nebo možná šťastné od méně šťastných – v souvislosti s tím, u koho se stihl jeho svazek skartovat a u koho nikoliv). Dnes se spíše přikláním k těm, kteří tvrdí, že tento zákon je 24 let od sametové revoluce již přežitý. Politiky KDU-ČSL nekritizuji za to, že eventuální zrušení lustračního zákona nepodpoří, pokud však prohlašují, že jeho zrušení by mohlo být důvodem k rozpadu budoucí vládní koalice, přijde mi to poněkud přehnané. Paradoxní navíc je, že  poslední předrevoluční předseda Československé strany lidové (která se v roce 1992 přejmenovala na KDU-ČSL) Josef Bartončík byl rovněž evidován jako agent Státní bezpečnosti.

U zdravotnických poplatků mě překvapuje, že jejich zrušení odmítá uskupení, které se profiluje jako středová strana s důrazem na sociální cítění. Dle mého názoru poplatky, které byly původně přijaty s přívlastkem regulační, již téměř nic neregulují a jen zbytečně finančně ještě více zatěžují chronicky nemocné občany. A že při jejich zrušení budou ve zdravotnictví chybět peníze? Já myslím, že pokud se nebude zbytečně plýtvat (například tím, že si nemocnice nebude kupovat přístroj za 40 milionů, když se dá pořídit za polovinu) a bude více hlídáno, zda si někteří lékaři nevykazují výkony, které vůbec neprovedli, nebude to tak zlé. V této souvislosti také stojí za zmínku, že poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka, který se v období Topolánkovy vlády jako jediný z lidovců vymezoval proti Julínkovým poplatkům, byl letos díky preferenčním hlasům do Sněmovny zvolen opět.

Lidovci jsou si samozřejmě dobře vědomi toho, že ČSSD a ANO disponují ve Sněmovně jen 97 mandáty a pro nadpoloviční většinu tím pádem ještě potřebují třetího. Zároveň by si však měli vzpomnět na rok 1998, kdy jejich vyjednávači (stejně jako vyjednávači z Unie svobody) taktizovali tak dlouho, až se nakonec ČSSD s ODS dohodly na opoziční smlouvě a KDU-ČSL zůstala zcela mimo hru. A i když obdoba opoziční smlouvy z roku 1998 letos nehrozí, menšinová koalice dvou stran s podporou některé třetí by nemusela být zase tak nereálná.