Naše cesta k německým platům se zřejmě neobejde bez ruského plynu

Premiérův nečekaně pragmatický názor na současný výrazný nárůst dodávek plynu z Ruska nejspíš mnohé jeho příznivce překvapil.

Ještě v srpnu loňského roku si premiér Petr Fiala při setkání s českými velvyslanci pochvaloval, že naše země je nyní téměř stoprocentně nezávislá na ruském plynu, a v blízké budoucnosti ji čeká i odtržení od ruské ropy. „Energetickou politiku bylo nutné zcela změnit a nejdůležitější bylo skoncovat se závislostí na Rusku,“ prohlásil tehdy doslovně pan premiér (viz odkaz zde).

Nedávno však vyšlo najevo, že situace s dovozem plynu k nám se zásadně změnila, a přestože ještě většinu letošního roku proudil do České republiky plyn hlavně z Německa, v listopadu tvořil zhruba 95 % dodávek plyn, dovezený ze Slovenska. Z přepravních statistik společnosti Net4Gas přitom vyplývá, že jde vesměs o plyn, dovezený na Slovensko z Ruska (viz odkaz zde).

A co na tuhle poněkud nemilou věc říká pan premiér, pro jehož vládu byla podpora Rusku se bránící Ukrajiny jedním z hlavních pílířů její zahraniční politiky? V rozhovoru pro Deník.cz odpověděl premiér Fiala na otázku redaktorky Kateřiny Perknerové, jak to tedy s tou naší nezávislostí na ruském plynu je, slovy: „Ale je přece úplně jedno, co k nám proudí. Důležité je, že si můžeme vybrat.“ A na následný dotaz, proč si ze všech možných dodavatelů nejvíc vybíráme právě ruský plyn, pak odvětil: „To si vybírají obchodníci. A je levnější, protože si můžeme vybrat. To je přece logické!“ (viz odkaz zde).

Řekl bych, že ti zbylí lidé, kteří ještě vládě premiéra Fialy věří, museli být těmito jeho slovy docela zklamaní. Až dosud byl totiž jak on, tak další vlivní politici z jeho vlády či koalice Spolu prezentován jako zastánce nesmiřitelné politiky vůči Rusku, spočívají například v zásadě, že nákupem jakéhokoliv ruského zboží bychom financovali Putinovu agresi na Ukrajině. Proto i mě nynější pragmatismus pana premiéra docela překvapil.

Navíc se tak ukazuje, že slib současné vlády, že Českou republiku úplně zbaví energetické nezávislosti na Rusku, se nejspíš stane dalším z jejích nesplněných slibů. Podobně, jako například její slib ohledně toho, že nebude zvyšovat žádné daně nebo že školství bude patřit k jejím hlavním programovým prioritám. Ale možná panu premiérovi trochu křivdíme a jeho nečekaně pragmatické smíření se s dodávkymi ruského plynu je motivováno splněním jeho hlavního slibu, který přednesl v České televizi přesně před týdnem: že pokud většina voličů dá ve volbách v příštím roce hlas současné vládní koalici, do čtyř let budou české platy na úrovni těch německých.