Myslel jsem si, že v naší zemi mě už žádná absurdita nepřekvapí. Mýlil jsem se…

Němečtí producenti se chystají natočit film o islámu a uprchlících, který téměř jistě Českou republiku ve světě poškodí. Přesto na ni od našeho Státního fondu kinematografie dostanou dotaci.

V dnešní MF DNES mě zaujal komentář pana Marka Dobeše s Názvem „Příště posvětíme hold Klémovi?“ (v elektronické podobě na iDNES jsem ho v době psaní článku nenalezl). Marek Dobeš je režisér a člen Komise pro filmové pobídky Státního fondu kinematografie, která potvrzuje českým i zahraničním filmům státní dotace v často až desetimilionových nebo i stamilionových částkách. A jak už jsem uvedl v perexu článku, vratku ve výši 20%  nákladů téměř jistě obdrží i u nás natáčený německý film, pojednávající o tématu islámu a uprchlíků v České republice.

Asi pro nikoho není příliš překvapivé, že ve filmu Češi kvůli svému většinovému postoji k uprchlíkům nevycházejí na rozdíl od intervenujících Němců příliš lichotivě. Film tedy vcelku logicky Českou republiku ve světě poškodí. Jak je tedy možné, že přesto od našeho Státního fondu kinematografie tento projekt několikamilionovou dotaci dostane?

Jak Marek Dobeš v komentáři píše, vysvětlení je velmi prosté. Kritéria komise jsou totiž nastavená tak, že jimi projde v podstatě cokoliv. Autor je dokonce přesvědčen, že i kdyby někdo chtěl natočit například oslavný film o Klementu Gottwaldovi, tak by kritéria splnil. Získal by totiž potřebný počet bodů, přidělených například za to, že film pojednává o události, která se české historie dotýká (což Únor 1948 nepochybně splňuje) nebo o postavě, patřící do české historie (i to bohužel v případě Gottwalda platí, byť samozřejmě ve významu naprosto negativním).

Tak se tedy asi nejenom já ptám: jak je možné, že takto popsaný absurdní způsob přidělování peněz, získaných od daňových poplatníků, nikomu z vedení Státního fondu kinematografie nevadí? A jak to, že takové plýtvání veřejnými prostředky nevadí ani ministru kultury Danielu Hermanovi (případně jeho předchůdcům v čele tohoto resortu), který poměrně často kritizuje, že objem peněz, kterého se české kultuře ze strany státu dostává, je zcela nedostačující?

Abych můj článek nekončil zcela negativně: v souvislosti s častou kritikou Čechů kvůli jejich nepříliš pozitivnímu postoji k přijímání islámských uprchlíků ze strany Německa i některých dalších západoevropských zemí mě dnes potěšila slova německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela. Jak je psáno v článku zde, po setkání se svým českým protějškem Gabriel mimo jiné prohlásil, že zdrženlivý postoj Čechů k přerozdělování uprchlíků lépe a hlouběji pochopil. Tak snad jenom, že by to pan Gabriel mohl říci kancléřce Merkelové i německým filmařům, kteří budou film o negativním postoji Čechů k uprchlíkům mimo jiné i za české peníze natáčet…