Ministr Bek by zrušil státní maturitu. Racionální úvaha, nebo předvolební populismus?

Panu ministru Bekovi bych nechtěl rozhodně křivdit, ale jeho veřejně pronesená myšlenka ohledně toho, že je státní maturita zbytečná, silně zavání předvolebním populismem.

Státní maturity vyvolávají každoročně v květnu, kdy se zpravidla píší didaktické testy, bouřlivé diskuse. Nejinak tomu bylo v letošním roce, kdy se dokonce sepisovaly petice za snížení minimální hranice úspěšnosti u didaktických testů z matematiky i českého jazyka. Řadě maturantů se totiž zdály příliš těžké, zejména ve srovnání s těmi loňskými.

Byť ministr školství Mikuláš Bek v reakci na tyto petice prvně nevyloučil možnost hranici pro úspěšné složení maturitní zkoušky z matematiky snížit (je stanovena na 17 bodů z 50 možných), nakonec k tomu nedošlo. Dle ve čtvrtek zveřejněných statistických dat neuspělo u testu z matematiky 12,4 % maturantů, z češtiny pak 9 %. Celkově pak neuspělo u společné části maturitní zkoušky, která je od jejího zavedení v roce 2011 v režii organizace Cermat, 12,3 % studentů. Je to zhruba dvojnásobný nárůst oproti loňskému roku, v porovnání s předcovidovými roky jde však o číslo nižší (viz odkaz zde).

Se zájmem jsem si proto včera na iDNES přečetl rozhovor s ministrem školství, který se týkal státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek. Pan ministr nejprve na otázku, týkající se letošního počtu „propadlíků“, odpověděl, že není důvod k nervozitě, neboť je to s výjimkou loňského roku číslo, srovnatelné se zbylými pocovidovými roky. Na téma státní maturity nicméně ministr Bek doslovně odpověděl: „Myslím, že státní maturita je dneska zbytečná. Státu by stačilo ověřování minima pro maturitní i nematuritní obory. Aby měl kontrolu, že veřejné prostředky vynakládá efektivně. A maturity s nějakou normou ať si klidně nastaví třeba asociace gymnázií.“
A na téma v médiích nejvíc propírané matematiky pak ještě dodal: „Podle mě by měla být matematika povinná. Ovšem v míře, která odpovídá typu školy – na učilišti nemusí studenti nutně derivovat.“

Pominu to, že panu ministrovi uniklo, že derivace v žádném matematickém testu u společné části maturitní zkoušky nikdy nebyly a nejsou ani zahrnuty do katalogu požadavků k této zkoušce. Spíše se podivuji nad tím, že po dvou letech v čele resortu školství přichází právě nyní s myšlenkou státní maturitu zrušit a nahradit ji nějakými ověřovacími testy, které by testovaly jakési minimum, které by měl každý středoškolák znát.

Tento nápad se mi nelíbí z řady důvodů. Když si vzpomenu, kolik let trvaly přípravy na státní maturity, než byly v roce 2011 poprvé spuštěny, a kolika změnami od té doby prošly, tak si nedovedu představit, jak dlouho by trvalo, než by se příslušní odborníci shodli na tom, z kterých předmětů by se takové testy psaly a co všechno by bylo (a naopak nebylo) do nepřekročitelného minima zahrnuto. Navíc by něco takového pro maturanty znamenalo další zátěž. Sice by ověřovací testy nahradily stávající maturitní testy od Cermatu, nicméně řada škol by pak jako součást maturitní zkoušky nejspíš zavedla didaktické testy vlastní.

Na státních maturitách je jistě co zlepšovat, administrativy je u nich stále zbytečně moc a ne každý test, vytvořený odborníky z Cermatu, je vždy povedený. Pokud ale má mít maturitní zkouška v dnešní době nějakou váhu, tak považuji za potřebné její část, společnou pro studenty všech středních škol v ČR, zachovat. V opačném případě totiž hrozí, že ji na některých školách budou dávat jen za to, že si tam student čtyři roky poctivě odsedí v lavici.

Panu ministru Bekovi bych nechtěl rozhodně křivdit, ale jeho veřejně pronesená myšlenka ohledně toho, že je státní maturitní zbytečná, silně zavání předvolebním populismem. Přece jen, parlamentní volby nás čekají již za necelých pět měsíců...