Milionové odměny pro vedení Univerzity Karlovy? Prý je to v českém školství běžné...

Mnozí lidé, neznalí situace, si teď dost možná budou říkat, že nářky učitelů či ředitelů škol ohledně nedostatku peněz v českém školství jsou plané.

Především díky zjištění reportérů MF DNES se česká veřejnost nedávno dozvěděla o výši odměn, které byly v uplynulém roce vyplaceny rektorce Karlovy univerzity a jejím nejbližším spolupracovníkům. A mnozí lidé se asi nestačili divit. Jak je totiž psáno například zde, rektorce Mileně Králíčkové byly vloni vyplaceny odměny v celkové výši 976 tisíc korun, kvestoru Martinu Maňáskovi pak ve výši 923 tisíc korun. Téměř stejně vysokou odměnu jako rektorka loni obdržel i „akademik s kódem E“. Dle zjištění investigativních reportérů z MF DNES se zřejmě jedná o prorektora pro strategii a rozvoj univerzity, který navíc za posledních 14 měsíců obdržel na odměnách zhruba 1,8 milionu korun (viz odkaz zde).

Vedení naší nejstarší a nejznámější univerzity takřka astronomickou výši odměn nejprve zdůvodňovalo tím, že se škola musela vypořádat s důsledky tragické události, ke které došlo v prosinci roku 2023 a při níž student filozofické fakulty Univerzity Karlovy zastřelil 14 nevinných lidí. Po kritice z řad některých akademiků a studentů univerzity vzala rektorka tohle podivuhodné zdůvodnění zpět a omluvila se za něj. Dodala však, že výše odmněn byla v běžných mezích.

V podobnéch duchu mluvil i ministr školství a někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek, podle něhož odměny rektorce Králíčkové „nijak zásadně nevybočují z pásma odměn navržených rektorům jiných veřejných vysokých škol“. Jeho tiskové oddělení následně k celé záležitosti dodalo: „Výši odměn, kterou paní rektorce navrhlo ministerstvo, pokládá ministr za zcela standardní. Ta část odměn, kterou Univerzita Karlova paní rektorce vyplatila na základě svých vnitřních pravidel, je plně v samosprávné působnosti univerzity a pod kontrolou jejích orgánů, zejména akademického senátu univerzity,“ (viz odkaz zde).

Netuším, zda je (jak by naznačovala slova ministra Beka) vyplácení odměn v tak vysoké výši, jako loni na Karlově univerzitě, běžné i na jiných českých vysokých školách. Nicméně že je rektorka Králíčková v tomhle směru štědrá ke svým blízkým spolupracovníkům, naznačovalo už dřívější zjištění, že odměnu ve výši půl milionu korun vyplatila i někdejšímu členovi kolegia rektorky Otomaru Slámovi, který však byl jako šéf firmy, zajišťující ostrahu filozofické fakulty, ve střetu zájmů. Ostatně, i mimořádná kontrola zjistila v hospodaření rekrorátu Univerzity Karlovy řadu chyb.

Profesorka Králíčková tak svým jednáním poškodila pověst nejenom Karlovy univerzity, ale i celého českého školství. Mnozí lidé, neznalí situace, totiž teď dost možná budou říkat, že nářky učitelů či ředitelů základních a středních škol, případně pak řadových vysokoškolských pedagogů ohledně podfinancování našeho školství, jsou plané. Nicméně realita je skutečně taková, že například základní tarifní mzda některých docentů či odborných asistentů na humanitních fakultách ještě loni činila pouhých 32 tisíc korun hrubého (viz odkaz zde), na mnoha školách chybí prostředky i na nákup základních pomůcek a financování nepedagogických proacovníků na základních a středních školách chce současná vláda jako horký brambor přehodit na bedra jejich zřizovatelů, tedy obcí a krajů.

Tímto samozřejmě nepopírám, že řídit univerzitu se zhruba 50 tisíci studenty je práce těžká, která vyžaduje vysoké manažerské schopnosti. Ale v kontextu s tím, kolik berou mnozí běžní akademici, kteří se kvalitou své výuku také podílejí na jejím dobrém jménu, mně prostě přijdou odměny v téměř milionové výši pro její vedení jako přehnané.