Michal David – nepřítel redaktorů MF DNES?

Předně bych chtěl říct, že nepatřím k velkým obdivovatelům tohoto zpěváka (to proto, aby si někdo nemyslel, že jsem článek napsal z nějakých účelových důvodů). Nicméně fakt je ten, že Michal David a jeho hity jsou s mými teenagerskými lety určitým způsobem spjaty. Když se poprvé objevil na výsluní naší pop music, byl jsem zhruba v 7. třídě základní školy a tehdy jsme mu já i většina mých spolužáků (a především spolužaček) fandili. Hlavně proto, že se stal v anketě Zlatý slavík vážným konkurentem Karla Gotta, kterého jsme moc nemuseli, především proto, že to byl idol generace našich maminek. Když jsem pak chodil na gympl, tak už jsem Michala Davida tolik neobdivoval, z tehdejší domácí hudební scény jsem tíhnul spíše ke skupinám Olympic a Elán, případně k některým folkovým zpěvákům. Když některý hit Michala Davida uslyším v radii či televizi dnes, vyvolá to u mě vcelku  příjemné vzpomínky na dobu, kdy jsem chodil na diskotéky a poslouchal hitparády. Nic víc, nic míň.

Proto jsem byl uplynulý týden dost překvapen, když jsem si v uplynulém týdnu na stránkách MF Dnes dvakrát setkal s téměř nevraživou reakcí redaktorů MF Dnes na zmiňovaného zpěváka - dnes už spíše producenta. Nejprve ho Viliam Buchert nazval v článku „Klasika ve stopě: stát byl v Liberci ostudně podojen“ postbolševickým pseudozpěvákem. K tomuto sousloví: chápu, že hudební styl Michala Davida se nemusí každému líbit, ovšem nazývat pseudozpěvákem někoho, kdo se v době svého vrcholu pravidelně umísťoval na předních místech ve Zlatém slavíkovi i v jiných soutěžích a kdo i v době, kdy už je za zenitem, dokáže nazpívat album, které si koupí přes 200 000 příznivců, se mi zdá od pana Bucherta trochu nepřiměřené. A k tomu přívlastku postbolševický – jak vtipně poznamenal v internetové diskusi k uvedenému článku jeden z diskutujících, kdybychom měli tímto přívlastkem titulovat všechny zpěváky, kteří mají tu smůlu, že jejich umělecká kariéra začala již před rokem 1989, museli bysme jako postbolševickou zpěvačku označit např. i Lucii Bílou. A to by se příznivcům ODS ani panu prezidentu Klausovi zcela jistě nelíbilo …

Ještě více mě šokoval sobotní Zápisník Josefa Chuchmy (který jinak patří spíše k tomu lepšímu, co lze v MF Dnes nalézt), v němž autor doslova píše „Jeden z obědů tohoto týdne mi zhořkl. Po celou konzumaci jsem byl nucen poslouchat písničky Michala Davida, které k tomu provozovatel podniku pouštěl.“ Zde se opravdu podivuji nad psychickou labilitou pana redaktora Chuchmy. Co já bych dal za to, kdybych mohl při obědě v naší školní jídelně poslouchat hity Michala  Davida (nebo kohokoliv jiného) místo hukotu zhruba 200 středoškolských studentů …

Je prostě s podivem, že u redaktorů novin, které se označují titulkem „nejčtenější seriózní deník“,  dokáže vyvolat takovou nevraživost umělec, jenž se nejspíš prohřešil jen tím, že pravidelně vystupuje na předvolebních mítincích ČSSD. Tedy strany, které redakce MF Dnes příliš nefandí.