Merkelová vzdala boj o uprchlické kvóty, podle redaktora Fendrycha však prohrálo Česko

Německá kancléřka Angela Merkelová už prý netlačí na to, aby všechny členské země EU povinně přijímaly uprchlíky na základě stanovených kvót.

Při brouzdání internetem mě zaujal komentář redaktora Martina Fendrycha na serveru Aktuálně.cz s velmi výmluvným titulkem Merkelová vzdala kvóty. Česko vyhrálo, hurá! Houby vyhrálo, prohráváme budoucnost. Německá kancléřka totiž na zasedání Evropské lidové strany v Mnichově k překvapení mnohých prohlásila, že zavedení kvót proti vůli části zemí Evropské unie podle ní nefunguje (viz například odkaz zde).  A naznačila, že povinné uprchlické kvóty by měly platit pouze tehdy, pokud je odsouhlasí všechny členské země EU (k čemuž nejspíš nikdy nedojde).

Je tenhle názorový obrat Angely Merkelové až tak překvapivý? Na první pohled možná ano, ve skutečnosti až tak moc ne. Její příliš vstřícná proimigrační politika má totiž čím dál více kritiků nejenom v ostatních evropských zemích, ale i v samotném Německu. Sice se její straně CDU podařilo loňské spolkové volby vyhrát a nakonec horkotěžko sestavit vládní koalici, takže se počtvrté za sebou stala německou kancléřkou, její obliba u veřejnosti však stále klesá. Čerstvě se na ní podepsaly například skandál kolem imigračního úřadu v Brémách (při němž vyšlo najevo, že jeho zaměstnanci přidělovali některým žadatelům azyl za několikatisícové úplatky) nebo případ znásilnění a vraždy 14leté dívky z Wiesbadenu, jehož pachatelem byl Iráčan, který do Německa přišel během největší imigrační vlny v roce 2015.

Problémů, spojených s masovým přijímáním uprchlíků, je zkrátka v Německu mnohem víc než kolik byli dlouhou dobu ochotni přiznat mnozí (nejenom) němečtí politici i některá média. I z tohoto důvodu se jeví jako zcela opodstatnělý odpor českých, maďarských, polských i slovenských vrcholných politiků (vyjma slovenského prezidenta Kisky) proti povinným uprchlickým kvótám. A je dobře, že ve svém postoji vytrvali a nezalekli se ani výhrůžek některých probruselských politiků, že zemím, které na uprchlické kvóty nepřistoupí, budou kráceny evropské dotace.

Jak už jsem však naznačil výše, komentátor Martin Fendrych, známý jako jeden z největších „Zemanobijců“ mezi českými novináři, za tím vidí prohru Česka a naopak výhru proruských informačních serverů, které se podílí na vedení „protiuprchlické kampaně.“  A prý se nám tento postoj nevyplatí, neboť dle pana Fendrycha vymíráme a máme nedostatek pracovních sil.

K tomu bych dodal asi tolik: ano, nezaměstnanost je nyní rekordně nízká a v některých oborech nám skutečně pracovní síly chybí. Ale jednak konjunktura nebude trvat věčně a také je otázkou, jak moc by nám tento problém pomohli vyřešit případní imigranti ze zemí Blízkého východu či severní Afriky, kteří by čistě náhodou dali přednost České republice před Německem nebo některou jinou zemí se štědrým sociálním systémem. Jak redaktor Fendrych ve svém komentáři píše, v Německu už čtvrtina uprchlíků, přišlých při největší vlně v roce 2015, pracuje. Pan Fendrych to dle svých slov považuje za dobrý výsledek, já na rozdíl od něho bych to viděl spíše tak, že tři čtvrtiny uprchlíků ani po téměř 3 letech stále práci nemá…