Ledecká další zlato nezískala, ale čeští fotbalisté porazili Faerské ostrovy

I když tomu některé novinářské titulky nenasvědčovaly, stříbro z paralelního slalomu Ester Ledecké je třeba brát jako další velký úspěch.

Stávající víkend je sportovní fanoušky velmi bohatý. V norském Oslo vrcholí finálové závody Světového poháru v biatlonu, v čínském Nannkingu pak halové mistrovství světa v atletice, rovněž v Číně se dnes jede Velká cena formule 1. Pozornost většiny českých sportovních příznivců však nejspíš včera poutaly jiné dvě události, kterými byly závod v paralelním slalomu na mistrovství světa ve snowboardu a vstup českých fotbalistů do kvalifikace mistrovství světa domácím zápasem proti Faerským ostrovům.

První zmíněná událost přinesla českým sportovním příznivcům včetně mě radost, neboť Ester Ledecká přidala do své obsáhlé sbírky medailí ze světových šampionátů další cenný kov. Pokud by si však ten, kdo průběh závodu nesledoval, přečetl některé novinové titulky, pak si mohl myslet, že závod skončil pro českou reprezentantku zklamáním. Například na serveru iDnes.cz se nejprve objevil titulek „Ledecká další zlato nezískala, ve finále slalomu chybovala“, který byl až později upraven do přece jen přijatelnější formy: „Ledecká ve finále slalomu chybovala, na MS ve snowboardu přidala ke zlatu stříbro“.

Novinářský titulek (hlavně jeho původní verze) totiž svádí k tomu, že Ester Ledecká šla do závodu jako jednoznačná favoritka, pro kterou bude cokoliv jiného než zlatá medaile zklámáním. Jenže ten, kdo sleduje snowboarding pozorněji, nejspíš tušil, že přes čtvrteční suverénní vítězství v paralelním obřím slalomu to několikanásobná olympijská vítězka a mistryně světa jednoduché mít nebude. Ester totiž sedí obří slalom s většími oblouky více než slalom klasický, a navíc obřímu slalomu věnuje v tréninku více pozornosti, jelikož se jedná o olympijskou disciplínu (původně se na zimní olympiádě jezdily oba slalomy, od roku 2018 se však na snowboardu závodí pouze v paralelním obřím slalomu).

V aktuální zimní sezóně navíc Ester Ledecká věnovala více času závodům ve sjezdovém lyžování (jak si asi všichni pamatují, na letošním mistrovství světa vybojovala ve sjezdu bronz) a na snowboardu se zúčastnila pouze dvou prosincových závodů Světového poháru v Číně (kde obří slalom vyhrála a ve slalomu byla čtvrtá). Proto i za včerejší „jenom“ stříbrnou medaili zaslouží jedna z nejlepších sportovkyň v české sportovní historii velké ocenění.

Totéž se bohužel nedá říci o české fotbalové reprezentaci, která sice nakonec v domácím zápase v Hradci Králové povinné tři body získala, ovšem porazit nejtěsnějším poměrem 2:1 tým ze země, která má jen něco málo přes 50 tisíc obyvatel a na mistrovství světa ani mistrovství Evropy se dosud nikdy neprobojovala, je stručně řečeno blamáž. Ti čeští fanoušci, kteří věřili, že po loňském vítězství ve skupině B Ligy národů se přece jen blýská na lepší časy, tak ze svého optimismu velmi rychle vystřízlivěli.

V pozápasových ohlasem mě nicméně „pobavila“ slova reprezentačního kouče Ivana Haška, který v rozhovoru pro iDnes zápas zhodnotil slovy: „Začali jsme dobrým tlakem, dobrým způsobem, vytvářeli jsme si šance, ale nedali jsme gól. Pak navíc přišlo zranění, které ovlivnilo celý zápas. Něco jsme museli změnit, přejít na variantu B. V průběhu utkání nás to limitovalo.“
Český trenér těmito slovy narážel na skutečnost, že již v 23. minutě zápasu musel být střídán obránce Holeš. Ovšem opravdu bylo zranění stopera v zápase, kde byl jeho tým jednoznačným favoritem a spousta fotbalových odborníků řešila před ním spíše to, jak velké skóre si v něm česká reprezentace udělá, natolik limitujícím faktorem? Nebylo by prostě lepší nalít si čistého vína a říci, že se zápas naší reprezentaci nepovedl a někteří hráči včetně kapitána Tomáše Součka v něm zklamali?