Když umělci podporují krádež i ničení státního symbolu…

Recesisté ze skupiny Ztohoven se včera přiznali, že rozstříhali jeden ze symbolů české státnosti – prezidentskou standartu, na 1152 kusů.

Jak známo, členové této „umělecké“ skupiny v září loňského roku vylezli v přestrojení za kominíky na střechu Pražského hradu a vyměnili tam prezidentskou vlajku za červené trenky. Ty byly po několika hodinách sundány, prezidentská standarta však nalezena nebyla a recesisté ze Ztohoven tvrdili, že ji někde odvál vítr.

Ohlasy na tento „umělecký počin“ byly již tenkrát různorodé. Zatímco mezi odpůrci současného českého prezidenta vyvolal obrovské nadšení a i v řadě českých médií se skupině Ztohoven dostalo náležité slávy, řada jiných lidí si naopak ťukala na čelo a kladla si otázku, zda taková recese již přece jen není za hranicí vkusu. Případně, jak by asi dopadli ti, kteří by se pokusili provést takovou formu protestu v USA či v některé jiné zemi na západ od nás.

I když já osobně jsem patřil k té druhé jmenované skupině, nevolal jsem tehdy po nějakém exemplárním potrestání „umělců“ či recesistů ze Ztohoven a spíše jsem byl toho názoru, že jde především o obrovskou ostudu lidí, kteří tehdy měli ostrahu Pražského hradu na starosti. Z čehož ostatně byly vyvozeny patřičné důsledky a šéf prezidentovy ochranky i velitel Hradní stráže byli následně ze svých funkcí odvoláni.

Ovšem to, že „umělci“ ze skupiny Ztohoven ukradenou prezidentskou standartu nevrátili a ještě ji navíc rozstříháním na 1152 kusů zničili, nemůže dle mého názoru obhajovat žádný soudný člověk, ať už jde o Zemanova příznivce nebo naopak jeho nesmiřitelného odpůrce. Proto mě velmi překvapilo, když jsem si na internetu přečetl, že členové brněnského divadla Husa na provázku včera vyvěsili na podporu skupiny Ztohoven červené trenky na hradě Špilberk (viz odkaz zde). Husa na provázku je totiž divadlo, které má nejenom v Brně velmi dobrou pověst a jeho představitele na rozdíl od recesistů ze skupiny Ztohoven za skutečné umělce považuji.

Člověk zkrátka žasne nad tím, kam až jsou ochotni představitelé části naší „kulturní fronty“ v protestech vůči současnému českému prezidentovi zajít. Hlavně mi pak hlava nebere, že tito lidé jsou ve jménu svého „hrdinného boje za demokratické hodnoty“ ochotni obhajovat či tolerovat i takové věci, jako jsou krádež nebo ničení jednoho ze symbolů české státnosti.