Když profesor politologie mluví o tom, kdo nemá být předsedou Sněmovny

Asi nejdůležitější událostí uplynulého týdne na domácí politické scéně byla ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny, na které proběhla i volba jejího vedení.

Asi nejdůležitější událostí uplynulého týdne na domácí politické scéně byla ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny, na které proběhla volba jejího předsedy i místopředsedů. Jak už asi všichni vědí, novým předsedou dolní parlamentní komory se stal kontroverzní šéf hnutí SPD Tomio Okamura, který v tajné volbě získal 107 hlasů.

Středečnímu hlasování nicméně předcházela mnohahodinová diskuse, ve které se mnozí poslanci stran, mířících po říjnových volbách do opozice, předháněli v tom, kdo kandidujícího Tomia Okamuru co nejvíc zdiskredituje. Nepsaným vítězem se v tomto směru nejspíš stal jeho starší bratr Hayato Okamura, do Sněmovny zvolený na kandidátce Spolu v barvách KDU-ČSL. Ten totiž neváhal o svém mladším bratrovi prohlásit, že je vážnou bezpečnostní hrozbou pro ČR, a navíc je to dle něho člověk, který je labilní a nemá pevný morální základ (viz odkaz zde).

Kdybych pak měl hodnotit, kdo z řečnících poslanců nejvíce „zaperlil“, tak bych asi dal hlas končící místopředsedkyni Sněmovny Olze Richterové (ta sice na tento post kandiduje znovu, nicméně v prvním kole obdržela pouhých 21 hlasů). Tato pirátská poslankyně totiž ve svém projevu varovala, že Okamura by mohl jakožto předseda Sněmovny předávat tajné informace „kámošům v Rusku“. Obsáhlý proslov pak ve středu přednesl i končící premiér a předseda ODS Petr Fiala. Ten kromě toho, že rovněž označil předsedu SPD za významné bezpečnostní riziko, argumentoval i tím, že nárok na šéfa Sněmovny si dělá hnutí SPD, které nezískalo ani 8 % hlasů, zatímco dříve tento post měl buď vítěz voleb nebo druhá strana ve volbách (viz odkaz zde).

Nevím, zda má dosluhující pan premiér opravdu tak špatnou paměť, nebo se stále ještě plně nevzpamatoval z volební porážky. Poslanecký klub SPD má aktuálně 15 členů, což skutečně není moc. Nicméně vážně si Petr Fiala neuvědomuje, že předchozí předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová sice byla v roce 2021 zvolena na kandidátce vítězné Spolu, nicméně tehdejší poslanecký klub TOP 09 (tedy strany, jíž byla tato politička až do včerejška předsedkyní) měl členů pouhých 14? A otázkou je, kolik procent by TOP 09 získala (a zda by se vůbec do parlamentu dostala), pokud by ve sněmovních volbách kandidovala samostatně.

Nicméně ačkoliv byl Petr Fiala před vstupem do politiky rektorem Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v ČR, jeho znalosti z tohoto oboru občas nekorelují s jeho současnými politickými projevy. Při letošní předvolební kampani totiž opakovaně strašil tím, že v případě vládní koalice ANO, SPD a Stačilo nás čeká referendum o vystoupení z NATO a Evropské unie, čemuž dle jeho slov nezabrání prezident ani Senát.

Jak ovšem tehdy napsal komentátor Seznam Zprávy Jindřich Šídlo v komentáři s trefným názvem Profesor Fiala by musel od zkoušky vyhodit sám sebe, je s podivem, pokud profesor politologie opravdu neví, že zákon o referendu by byl zákonem ústavním. Což by znamenalo, že by ho musela schválit ústavní většina nejméně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů (přičemž Poslanecká sněmovna by v tomto případě nemohla Senát zpětně přehlasovat).