Mám obdobný názor, Josefe.

Snižování nároků na schopnosti a znalosti studentů ostatně pokládám pouze za cestu k vyššímu počtu rozdaných maturitních vysvědčení a vysokoškolských titulů, nikoli k vyšší vzdělanosti.

Děkuji za návštěvu, je to přesně tak.

Problém je v tom, že všichni kritizují skutečnost, že se na učňovské obory hlásí čím dál tím méně žáků, takže zanedlouho bude problém sehnat kvalitního řemeslníka na cokoliv. Ale... když jde o jejich dítě, to by chtěli mít na gymplu, nebo na nějaké výběrové střední škole. Tam je pak pochopitelně nával.

V tom máte bohužel pravdu.

Pokud si dobře pamatuji, tak přijímací zkoušky fungovaly na střední i VŠ už před 100 lety a nejen za tkzv. socialismu a nebyl s tím nikdy žádný problém. Stejný systém fungoval i při maturitách, kdy nebylo třeba najímat žádné externisty k hodnocení prací a učitelé středních škol si ještě tentýž den, konání maturity, opravili a oznámkovali písemné práce.

Nevím, proč si naše školství takto zbytečně prodražuje a komplikuje tak jednoduchou věc, jakou je jedna větší písemná práce.

A psychický stav žáka ? Pokud žák nervově neunese takovouto zkoušku, tak je zbytečné aby se připravoval na zaměstnání, které vyžaduje střední, nebo VŠ vzdělání.

Nemáte pravdu ohledně těch maturitních písemných prací - za nás (v 80. letech) se psala jeden den slohovka z češtiny a druhý den z ruštiny, a na napsání těchto prací měli maturanti cca 5 hodin času. Takže zde si dost dobře nedovedu představit, že by učitelé měli ještě týž den všechny práce opravené.

Nicméně v případě přijímaček jsme se ještě týž den dozvěděli, zda jsme je udělali (kdo je neudělal, šel odpoledne na opravku, což ovšem u převážné většiny oborů znamenalo, že jeho šance na přijetí jsou minimální). V současné době něco takového logicky nejde, protože výsledek přijímaček má obvykle vliv na přijetí žáka hned na tři různé školy. Jak nicméně píši v závěru blogu, to měsíční čekání na výsledek je opravdu příliš dlouhé.

Tentokrát s vámi mohu souihlasit v podstatě bez výhrad. Přečetl jsem si sice jen první odkaz, ale stačilo. Použít v souvislosti s přijímačkami výraz "zločin na dětech" je vlastně zločina na čtenářích, ale nechci rozebírat potgenciál autora, protože už jen názor přijímat všechny, kteří se přihlásí, je od autora jasná vizitka.

Už to, že máme mnoho zejména humanitních oborů, jejichž absolventi nenachází v praxi příslušnou činnost a konají práci mnohdy zucela mimo svůj obor je vypovídající skutečnost.

Zcela korektně je nutno si přiznat, že v každé spolenosti je strukturovaná schopnost absolvovat různé stupně vzdělání a je naprosto nesmyslné přijímat jedince, který není schopen zvládn out nároky příslušného stupně vzdělání. Kdysi jsem četl názor, tuším nějakého libertariána, že přijmolut by se měli uchazeči o vzděláíní bez zkoumání jejich schopností a teprve v praxi by se to vytřídilo - to je nebetyčný nesmysl s mnoha zásadními důvody proti.

Podle mne jsou v podstatě dva zásadní způsoby testovat schopnosti uchazečů, a to:

1/ stávající varianta, tedy přijímací zkoušky, které mohou mít různé podpoby a varianty

2/ přijímat podle dosažených výsledků na předchozím stupni, kde opět může být mnoho opdlišných parametrů.

Vám, s potěšením, KARMA.

Souhlasím a děkuji.

Mám k tomu několik věcí, kterých si nelze nevšimnout:

1) Úroveň školství klesá již od konce 70. let, nejvíce je to však začalo projevovat po roce 2000, přičemž inkluze tomu dala korunu. Není to vinou učitelů, ale čím dál nesmyslnějších příkazů shora, to jest od Ministerstva školství

2) Krásná myšlenka o dosažení co nejvyššího vzdělání pro většinu obyvatel přinesla své "plody". Jaksi se totiž pozapomnělo na stále platící Gaussovu křivku IQ. A tak (spíše z ideologickeho důvodu) nezbývalo než postupné snižování nároků na žáky, samozřejmě s logickým důsledkem: Totálním úpadkem skutečné úrovně vzdělanosti za posledních minimálně 20 let, kdy absolventi SŠ nedosahují svými reálnými znalostmi ani špetku toho, co bylo běžným standardem úrovně znalostí průměrného, natož pak lehce nadprůmérného žáka 2. stupně ZŠ ještě v 80. letech minulého století. To celé se pak dál logicky promítalo a promítá i do úrovně VŠ školství.

3) K přijímacím zkouškám:

Již léta jsou přijímací zkoušky často zahlceny mnohými naprosto nesmyslnými a zbytečnými úkoly, které se zjištěním skutečné studijní úrovně uchazečů a jejich znalostí učiva ZŠ nemají nic společného.

4) Nepamatuji si, že by nás učitelé nějak extra na PZ připravovali, že by existovaly néjaké doučovací kroužky provozované za tímto účelem nebo nutnost soukromého doučování, jak je tomu nyní.

P.S. Svým způsobem je mi dnešních dětí a adolescentů líto. Celé je to totiž postavené na hlavu a já si myslím, že účelově.

...jen má připomínka, na zkoušky, co si pamatuji a pamatuji již bohužel hodně, se připravovalo vždy.....

Toto je jeden z těch článku, které mám od vás rád. I proto, že máma ve svých 82 letech matematiku stále doučuje a připravuje žáky jak na přijímačky na střední, tak středoškoláky na maturitu, a něco málo o tom vím, nemohu dnes jinak, než maximálně souhlasit

Díky.

Je to začarovaný kruh. V mém bývalém zaměstnání platil výuční list a k tomu fyzická zdatnost, šikovnost a nebát se výšek. Maturant nebo vysokoškolák který to nedával byl k ničemu. Vše chce svoje, jenže dnes chtějí být všichni inženýři.

Letos byly testy poněkud těžší, ale to je v pořádku. Hezké Velikonoce!

Děkuji, Vám také.

Tentokrát souhlas. Přijímačky, jednotný systém podávání přihlášek... po počátečních mouchách fungují dobře.

Jsem rád, že i my dva se občas na něčem shodneme.

Není to tak dávno, co pirátští experti v médiích vykřikovali, že pracovní vyučování a dílny jsou zneužíváním a využíváním dětí a že by se to mělo zakázat.

Experti budou pořád poukazovat, jak jsou děti školstvím týrané a jak by se měly snižovat laťky. Akorát nechci vidět ten inkluzivní výsledek.

1) zdroj vaseho tvrzeni o piratech prosim

2) pracovni vyucovani a dilny se aplikuji na naprostem minimu skol, jestli vubec.