Kdyby Gatlin byl Rus, tak už dávno nezávodí…

Mistrem světa v běhu na 100 metrů se na srpnovém šampionátu v Londýně stal americký sprinter Justin Gatlin. Jenže je otázkou, zda se po čase nebude jméno vítěze tohoto závodu měnit…

Dle dnešních zpráv opět čelí světová atletika dopingovému skandálu. Gatlinova trenéra Mitchella a jeho kouče Wagnera totiž natočili novináři z deníku Daily Telegraph (převlečení za filmaře), jak otevřeně hovoří o užívání zakázaných látek mezi atlety. Wagner před nimi na tréninkovém kempu na Floridě údajně nabízel růstový hormon a testosteron za čtvrt milionu dolarů, navíc se zmínil o tom, že tyto přípravky používá i Justin Gatlin (viz odkaz zde).

Jméno Justina Gatlina je všem příznivcům atletiky nejspíš dobře známé. Jde o olympijského vítěze a dvojnásobného mistra světa v běhu na 100 metrů (jedno další zlato má i z běhu na dvojnásobné trati), jehož atletická kariéra však byla poznamenána dopingovými aférami. První pozitivní dopingový test měl již v roce 2001, za což byl potrestán rokem zákazu závodění. Za 5 let pak byl tento atlet pozitivně testován na testosteron. V mnoha sportech druhý dopingový nález obvykle znamená doživotní zákaz činnosti. U Gatlina to však bylo tak, že původně doživotní zákaz mu byl posléze změněn na osmiletý zákaz činnosti, který mu nakonec sportovní arbitráž za údajně vzornou spolupráci při vyšetřování zkrátila na polovinu.

Gatlin se tak mohl na atletické ovály vrátit již v roce 2010. Od té doby startoval na 2 olympiádách, přičemž v Londýně v roce 2012 získal bronz v běhu na 100 metrů, o 4 roky později v Riu de Janeiro pak bral na stejné trati stříbro. Jak už jsem zmínil v perexu, při letošním mistrovství světa v Londýně vybojoval na nejprestižnější běžecké trati zlato, když mimo jiné porazil i loučícího se světového rekordmana Usaina Bolta. I po tomhle vítězství však londýnští diváci na Gatlina pískali, neboť se jim nelíbilo, že tomuto americkému sprinterovi bylo umožněno vrátit se k vrcholné atletice i po dvojnásobném dopingovém odhalení.

A byť za to byli některými sportovními novináři i některými dalšími lidmi kritizování, dle mého názoru se jim nelze příliš divit. Zvlášť když je názorně vidět, nakolik nestejný metr používají mezinárodní sportovní arbitráže vůči ruským sportovcům a sportovcům z některých jiných zemí. Nechci rozhodně hájit ty ruské sportovce, kterým byl doping prokazatelně odhalen, byť třeba se zpožděním několika let. Také je v pořádku, když se patřičným způsobem trestají podvody, spočívající v záměnách odevzdaných dopingových vzorků. Ale nelíbí se mi, když je v některých případech uplatňován princip kolektivní viny.

To se například stalo ruským atletům, kterým byla plošně zakázána účast na loňských olympijských hrách v Riu (s výjimkou jedné jediné atletky – dálkařky Darji Klišinové). O olympiádu tak mimo jiné přišla světová rekordmanka a dvojnásobná olympijská vítězka ve skoku o tyči Jelena Isinbajevová, kterou lze vzhledem k její dlouhé a úspěšné kariéře asi těžko podezírat z toho, že by dopovala a nikdy se na to nepřišlo. Nebo výškařka Maria Kučinová-Lasickeneová, která předtím získala na mistrovství světa v atletice v roce 2015 zlato a titul výškařské královny suverénně obhájila i rok po olympiádě na mistrovství světa 2017 (byť zde nestartovala v dresu Ruska, ale v takzvaném týmu nezávislých atletů).

Gatlin tedy mohl startovat na dvou dalších olympiádách i po dvojnásobném dopingovém odhalení, zatímco výše zmíněné ruské atletky v Riu startovat nemohly, přestože s velkou pravděpodobností nebraly doping nikdy. A asi těžko si lze představit, že by příslušné sportovní arbitráže byly k Justinu Gatlinovi tak shovívavé, kdy nebyl Američanem, ale Rusem. Je zkrátka vidět, že ani ve světovém sportu se neměří všem stejným metrem…